Kořen bedrníku sice nevoní, ale umí léčit. Rozpouští ledvinové kameny a pomáhá při onemocnění horních cest dýchacích
Oddenek bedrníku má ostrou až štiplavou chuť. Dříve se dokonce užíval jako přísada při vaření piva. V léčitelství se podával ve formě tinktury nebo prášku.
Dnes se jako koření uplatňují hlavně čerstvé listy bedrníku. Můžete jimi dochutit pomazánky, polévky nebo omáčky – zkuste na bedrníku připravit maso.
Bedrník najdeme hlavně ve středomořských receptech. Obsahuje silice, třísloviny, hořčiny, slizy i saponiny. Listy byliny chutnají podobně jako kořen, a také mají podobné léčivé účinky. I bedrník jako koření dokáže povzbudit trávení a sekreci trávících šťáv, listy bedrníku podporují chuť k jídlu.
Dokáže rozložit ledvinové a močové kameny, podporuje sekreci sliznic, pozitivně působí při potížích dýchacích cest a podporuje vykašlávání.
Nálev z kořene bedrníku poslouží i jako kloktadlo při nemocných hlasivkách. Když kořen bedrníku dobře usušíte, bude mít kořenitou a nasládlou chuť.
Na závěr jedno varování od bylinkářů – bedrník patří mezi rostliny čeledi mrkvovité. Sbírat by ho měli jen opravdoví znalci – v čeledi mrkvovitých je totiž dost jedovatých druhů!
Související
-
Pampeliška je zdravá od květu až po kořen
Možná o pampelišky jen okem zavadíte. Možná si i vzpomente, jak jste si z nich dělali píšťalky a věnečky. Tahle rostlinka ale dokáže léčit a napravovat neduhy v našem těle.
-
Květy hlohu sbírejte hned po rozkvětu. Pro léčebné účinky používejte jen ty divoce rostoucí
Hloh je požehnáním pro nemocné srdce. Posiluje a prokrvuje srdeční sval, uklidňuje jeho činnost, odstraňuje arytmii a působí i při angině pectoris.
-
Bezinkový sirup aneb Před hlohem smekni a před bezem klekni…
Anebo opačně - v každém případě je černý bez výtečná léčivka, která i chutná…
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
