Kořen bedrníku sice nevoní, ale umí léčit. Rozpouští ledvinové kameny a pomáhá při onemocnění horních cest dýchacích
Oddenek bedrníku má ostrou až štiplavou chuť. Dříve se dokonce užíval jako přísada při vaření piva. V léčitelství se podával ve formě tinktury nebo prášku.
Dnes se jako koření uplatňují hlavně čerstvé listy bedrníku. Můžete jimi dochutit pomazánky, polévky nebo omáčky – zkuste na bedrníku připravit maso.
Bedrník najdeme hlavně ve středomořských receptech. Obsahuje silice, třísloviny, hořčiny, slizy i saponiny. Listy byliny chutnají podobně jako kořen, a také mají podobné léčivé účinky. I bedrník jako koření dokáže povzbudit trávení a sekreci trávících šťáv, listy bedrníku podporují chuť k jídlu.
Dokáže rozložit ledvinové a močové kameny, podporuje sekreci sliznic, pozitivně působí při potížích dýchacích cest a podporuje vykašlávání.
Nálev z kořene bedrníku poslouží i jako kloktadlo při nemocných hlasivkách. Když kořen bedrníku dobře usušíte, bude mít kořenitou a nasládlou chuť.
Na závěr jedno varování od bylinkářů – bedrník patří mezi rostliny čeledi mrkvovité. Sbírat by ho měli jen opravdoví znalci – v čeledi mrkvovitých je totiž dost jedovatých druhů!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.