Knihovna kulturní dům Repre neoživí. Musíme pro něj hledat smysluplné využití, vysvětluje architekt

V Mostě budou opravovat kulturní dům Repre. Plány se ale táhnou už spoustu let a budí emoce. Po loňském zrušení zakázky antimonopolním úřadem vyhlásilo město Most novou soutěž na zhotovitele. Zvítězila nejnižší cenová nabídka za téměř 785 milionů korun bez DPH.

„Repre vzniklo v roce v 1984. Je to dílo autorů Mojmíra Böhma, Jaroslava Zbuzka a Luboš Kose a sochaře Stanislava Hanzlíka. Autoři stavbu navrhli jako kulturní svatostánek právě v honosném centru Mostu – jejich záměrem bylo spojit v objektu co nejvíc kulturních funkcí,” přibližuje architekt Martin Trávníček.

Podle něj je Repre mimo provoz už pět let ne kvůli havarijnímu stavu, jak tvrdí město, ale z důvodu příprav na přestavbu.

„Pokud by město chtělo v kulturním domě udržovat provoz, tak je to stále možné. Problém s vnitřním vybavením není natolik vážný, aby budova nemohla fungovat v nějakém omezeném režimu,” dodává.

Kulturní dům Repre je součástí velkého urbanistického celku

Město často argumentuje, že přesunutím knihovny do kulturního domu budovu znovu oživí. „Proti tomuto stěhování se objevuje největší vlna kritiky. Město toto oživení předpokládá, ale ověřené to nemá. Rozdíl mezi naší mosteckou knihovnou a knihovnou třeba v Praze je i v tom, kdo do knihovny nejčastěji chodí. Pražské knihovny mají ve svém okolí veliké zázemí studentů. Most vysokou školu nemá – našich stálých čtenářů je jen omezený počet,” vysvětluje Trávníček.

Centrum Mostu je soubor typicky socialistických a brutalistních staveb. Spoustě lidem se nelíbí. Proč ho chránit?

„Most je unikátní už svým vznikem – tedy zbouráním starého Mostu a vybudováním nového města jako uceleného útvaru. Všechny stavby jsou na sebe navázány a navrženy tak, aby jedna s druhou ladily. Hodnota centra tedy závisí na tomto celku. Pokud si začneme tento celek bourat a přestavovat, děláme ho slabším,” konstatuje architekt. 

Jak by upravil centrum Mostu, aby se do něj vrátil život? Lze do rekonstrukce Repre zařadit i ekologická opatření na spotřebu energie? A jak by architekt Martin Trávníček využil vnitřní prostory kulturního domu? Nejen to se dozvíte v přiloženém audiozáznamu.