Podbořany jsou dobrým místem pro život, i když to tak ze statistik nevypadá, hájí město jeho starosta
Podbořany, město se zhruba 6500 obyvateli v západních Čechách, se v žebříčku indexu prosperity českých mikroregionů propadlo na konec. Stalo se tak oficiálně nejhorším místem k životu v České republice.
Vysoká kriminalita a nezaměstnanost, každý desátý člověk v exekuci, jen šest lidí ze sta má vysokoškolský titul, je tam málo obchodů, bankomatů, kin, lékáren nebo restaurací. Lidé se tu průměrně dožívají o čtyři roky méně než v Praze.
Jak se život v Podbořanech liší od výsledků zmíněného průzkumu? Na to se ptáme starosty Podbořan Radka Reindla z ODS.
„Podbořany jsou skvělé město, kdyby nebylo, tak u nás lidé nežijí. Zmíněná statistika se nás totiž netýká. Zaměřovala se na takzvanou obci s rozšířenou působností s názvem Podbořany. To je samosprávný obvod, který čítá zhruba 16 500 lidí, kterého jsou Podbořany jsou přirozeným centrem,” vysvětluje Reindl.
Zájem o pozemky v Podbořanech roste
Podbořany se mohou chlubit zrekonstruovaným kinem, vlastní sportovní halou, domy pro důchodce nebo základními i mateřskými školami.
Ve statistice se o Podbořanech také mluvilo ve vztahu k cenám pozemků – například cena pozemku na stavbu rodinného domu se tam pohybuje kolem 400 000 korun.
„Vždy jsme stanovili cenu za metr čtvereční, a tu jsme dali do nabídky. Dříve jsme měli sotva dva zájemce, a tak jsme cenu dále dražili. Dnes jsme schopni za půl sezóny pozemky rozprodat,” říká starosta Reindl
Co podle něj Podbořanům skutečně chybí? Podle jakých podmínek město prodává své pozemky? A jaké jsou jeho plány do budoucna? To a mnohem více se dozvíte ve výše přiloženém audiozáznamu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.