Kdo postrkuje evoluci?

O vědě a víře jsme si i před týdnem povídali s Markem Váchou, katolickým knězem a biologem, přednostou Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Dnes se ho zeptáme, jaký je pohled věřících na evoluci.

Už jsme se zmínili, že názorových proudů je několik. A hned zkraje bychom měli prozradit, že evoluci zcela odmítá jen jediný, navíc nepříliš rozšířený názorový směr. Jeho přívrženci náleží k takzvaným kreacionistům.

Marek Vácha: Samotné slovo "kreacionismus" se odvozuje od latinského slovesa "creare", což znamená tvořit. To sloveso je možná poněkud zavádějící, neboť všichni věřící lidé věří, že Bůh je stvořitelem světa; křesťané se modlí každou neděli ve sborech nebo v kostelech "věřím v jednoho Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země"... Jenomže kreacionisté to vidí poněkud odlišně. Toho času se vydělují dvě velké skupiny kreacionistů. Obecně řečeno, je to záležitost Spojených států. Jsou to zejména křesťané protestantské provenience, zejména ze států na jihu USA, a zejména baptisté. Ti takzvaní "kreacionisté mladé Země", chcete-li ortodoxní kreacionisté, říkají, že první kapitola knihy Genesis je deníkový záznam toho, co se stalo. Tito kreacionisté říkají, že Bible má přece pravdu a že cokoli je napsané v Bibli, je pravda bez jakékoli další diskuse nebo debaty. Pokud je v Bibli napsané, že svět byl stvořený za šest dní, tak je to prostě pravda, o které není možno vůbec vést dialog, o které není možno diskutovat nebo debatovat, protože když je to napsané v bibli, tak to tak prostě jest. Tedy zastává se názor, že Země je stará přibližně 6 tisíc roků, někteří říkají snad kolem 10 tisíc roků, ale v žádném případě ne starší. Organizmy, které vidíme kolem sebe - sýkorky, kosi, havrani, buky, topoly - jsou organizmy, které přímo v této podobě stvořil Bůh, tak jak to je. Svět je tedy poměrně mladý. Bůh předává Adamovi tu hotovou zoologickou zahradu a od konce šestého dne stvoření dál se s přírodou nic zásadního neděje... Toto je v současné době nesmírně odvážná myšlenka, protože máme z různých stran křížem od geologů, fyziků, chemiků, molekulárních biologů potvrzeno to, že prostě Země musí být starší než 10 tisíc roků, málo naplat... Druhá skupina kreacionistů, řekněme "kreacionisté staré Země", poněkud ustupuje z pozic a říká: "Ano, Země je stará těch 4,65 miliard let; některé blízce příbuzné druhy, jako je třeba pes a vlk, mohly vzniknout evolucí, mohly vzniknou vývojem - ale to je všechno. Nové druhy dneska nevznikají, nic významného se s přírodou neděje"... Proti těmto dvěma směrům je poměrně jednoduché argumentovat. Domnívám se, že ten spor, kdo zde má pravdu, jestli evolucionisté nebo kreacionisté, je dneska naprosto jednoznačně rozhodnut ve prospěch evolucionistů. Stáří Země. To, že druhy mají společného předka a tak dále. To, že evoluce existuje, se dneska ví mimo veškerou pochybnost.

Daleko složitější diskuse, než s příznivci jakékoliv podoby kreacionismu, bývá s vyznavači takzvaného inteligentního designu. Mezi nimi je totiž také řada vědců, kteří používají mnohem propracovanější a sofistikovanější argumentaci. Řečeno česky - vědí víc o čem mluví a svá tvrzení mají podložená promyšlenými argumenty.

Marek Vácha: To je směr, který je propagován zejména takzvaným Discovery Institute v Seattlu, ve Spojených státech. Zajímavé je, že zastánci tohoto konceptu mají většinou doktoráty z chemie, biochemie nebo molekulární biologie, jsou to tedy spíše chemici, ale jsou to už lidé, kteří mají hluboký ponor do chemie, molekulární biologie a podobně. Zajímavé je, že tito lidé používají důsledně metodologický naturalismus. Používají metodologii současné vědy a říkají, že ten jejich směr není explicitně náboženský. Že z toho konceptu inteligentního designu je možno samozřejmě získávat náboženské závěry, ale že oni sami nevychází z náboženských principů a vycházejí z představy účelnosti světa. Zastáncům tohoto konceptu se zdá, že přece jenom je v přírodě celá řada jevů, které jsou natolik komplexní, že je těžké vysvětlit je pouhou darwinovskou selekcí. Zastánci konceptu inteligentního designu, to možná stojí za to říct, jsou evolucionisté, kteří evoluci nijak nepopírají - pokud tedy mluvíme o tom, že druhy mají společného předka a že nové druhy vznikají a jiné druhy zanikají. Jenom se jim zdá, že celý ten svět je příliš složitý na to, abychom ho vysvětlili pouze metodou mutace a selekce. Jak dopadne jejich polemika s darwinismem, to nám samozřejmě ukáže budoucnost. Osobně si myslím, že vůbec nemusí být na škodu, když se tady objeví nějaké konkurenční myšlenky k tomu klasickému darwinismu. Je docela zajímavé, že ve všech mně známých učebnicích evoluční biologie je vždycky kapitola, která se věnuje polemice s konceptem inteligentního plánu. Z těch velkých evolučních biologů s ním nikdo nesouhlasí, ale každý cítí potřebu s tím argumentem polemizovat. Pokud mohu osobně soudit, zatím nemám pocit, že by tento Discovery Institute přišel na něco výrazného, co by jednoznačně diskvalifikovalo darwinismus.

Které jsou ony jevy či problémy, nevysvětlitelné podle zastánců teorie inteligentního designu darwinovskou selekcí - výběrem, popřípadě mutacemi?

Marek Vácha: Patří mezi ně například problém srážlivosti krve u člověka nebo otázka takzvaného bakteriálního bičíku...

Vedle kreacionismu a teorie inteligentního designu je tu pak samozřejmě ještě všem dobře známý evolucionismus; pohled, který je vlastní evolučním biologům.

Každý, kdo se někdy alespoň trochu zabýval evolučními teoriemi, včetně té, jejíž autorem je Charles Darwin, si nemohl nepoložit otázku, jak na tom byl slavný britský přírodovědec 19. století s vírou? Věřil v Boha a nebo nevěřil?

Možná vás překvapí, že evoluční teorie neodmítá ani dnešní katolická církev, jejíž hlavní činitelé včetně samotného Svatého otce poslední dobou hned několikrát veřejně prohlásili, že s evolucí nemají žádný problém. Jak je možné, že evoluční teorie není ani v očích většiny katolíků v rozporu s Biblí? A proč je nesmysl přít se o to, jestli člověk pochází nebo nepochází z opice? O tom budeme s Markem Váchou, katolickým knězem a biologem, přednostou Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze hovořit příští týden, v poslední části našeho povídání na téma "věda versus víra".

Vysíláno v Planetáriu č. 23/2009, 6. června - 12. června 2009.
Přepis: NEWTON Media, a.s.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (13:37).