Kamenný Most: Náhrobek či menhir?

Stalo se to roku 1896, při rozšiřování vjezdu na pole, u něhož kámen stál. Místní sedláci tam prý vykopali dvě lidské kostry, "s nimiž přibylí k nálezu někteří obyvatelé z Kamenomostu zle naložili, rozkopavše a zpřeráževše je na kusy", jak krátce po nálezu napsal archeolog Václav Schmidt. Ten bohužel na místo dorazil pozdě, když už nebylo co zkoumat. Dodnes proto s určitostí nevíme, zda spolu nalezený hrob a kámen s křížem souvisely. Schmidt alespoň ohledal podrobněji samotný kámen a pídil se po zprávách pamětníků. Jeden z nich, osmdesátiletý stařík, prý slýchal už od svého děda, že kámen stojí na stejném místě od pradávna. Na západní ploché straně kamene si Schmidt povšiml špatně znatelných stop rytého znamení, "snad kříže, jež zub času až na nepatrné fragmenty dávno zahladil".
O dva roky později psal Schmidt namísto dvou už jen o jedné kostře od Kamenného Mostu. Měla prý "kámen za hlavou". Ten by snad podle Schmidta mohl souviset s blízkým, někdy v té době zkoumaným pravěkým sídlištěm, přináležejícím možná kultuře s lineární keramikou a nebo snad kultuře řivnáčské. Rytina na kameni Schmidtovi náhle spíše než kříž připomněla písmeno "Z", nepochybně prý novějšího původu. Václav Schmidt si zřejmě dva roky po nálezu znovu přetřídil fakta a sám sebe nakonec přesvědčil, že kámen skutečně je pravěký. Což také tvrdil.
Když kámen u Kamenného Mostu vyhledal v roce 1982 geolog Milan Špůrek, nenašel na něm žádné nezřetelné písmeno, ale naopak dobře znatelnou rytinu latinského kříže. Nijak ho to však nevyvedlo z míry - kříž podle něj mohl být do pravěkého a tedy pohanského menhiru vyryt záměrně až v době šíření křesťanství nebo i později. Zároveň připustil možnost, že kámen nemusí nutně pocházet z pravěku. Mohlo by jít například o křížový kámen nebo primitivní náhrobek z doby historické. Teorie o "pokřesťanštění" pohanské modly se ovšem Špůrkovi líbila víc, a tak vešel kámen u Kamenného Mostu v obecnou známost jako pravěký menhir.
Dnešní archeologové tento názor nesdílejí. Kámen podle nich mohl sloužit jako nenápadný nouzový náhrobek člověka pohřbeného někdy v historické době bez církevních obřadů na necírkevní půdě - například člověka zabitého či padlého. Může také jít o středověký či novověký křížový kámen nebo smírčí kříž. Dodatečné "pokřesťanštění" kamene archeologové odmítají. Vždyť kdyby někomu opravdu vadil, mohl ho snadno odstranit celý. Je tedy kámen od Kamenného Mostu opravdu náhrobkem nebo menhirem? A komu patřily ostatky, nalezené poblíž? Ani jedno ani druhé se bohužel nikdy s jistotou nedozvíme.

Prameny:
Václav Schmidt: Památný kámen u Kamenomostu. Památky archeologické, 1896, s. 421-422.
Václav Schmidt: Památné kameny z doby předhistorické na Slansku. Slanský Obzor, 1898, s. 127-130.
Milan Špůrek: Menhiry v Čechách. Památky a příroda, č. 1/1984, s. 42-52.
Karel Sklenář: Ještě k otázce českých "menhirů". Památky a příroda, č. 9/1984, s. 557-562.

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého druhého Planetária v měsíci.