Jak se rodí zvuk zvonu?

„Zvuk zvonu se rodí ještě před jeho výrobou, na základě výpočtu...“ upozorňuje zvonař Rudolf Manoušek s tím, že tón je jasně daný profilem zvonu. Ten má totiž jiný tvar zvenčí a jiný zevnitř a síla kovu mezi tím dává akustický obrazec – protože člověk, i když si to neuvědomuje, neslyší pouze jeden tón, ale celé spektrum.

Výroba zvonu není jednoduchá. Proto, aby byl zachován požadovaný tón, musí zvonař počítat nejen s tvarem zvonu, ale i s jeho výzdobou.

Zvonař musí myslet dlouho dopředu, to se pak ale projeví na výsledku – dobře udělaný zvon vydrží v podstatě na věky. Například Rudolf Manoušek dává do záručních podmínek, že je potřeba zvon po 150 letech pootočit. Je to proto, že pokud srdce zvonu tluče stále do jednoho místa, dojde k určitému zeslabení stěny a zvon by mohl puknout.

Rodina zvonaře Manouška vyrábí zvony už více než sto let. Správný zvonař prý své zvony pozná pouhým poslechem – jsou to přece jeho děti. Největším potěšením je pro něj ale pohled na lidi, kteří poprvé slyší nový zvon. Ten se mu naskytne v říjnu v Krásném Březně v kostele sv. Floriána, kam se budou vracet tři zvony, které vytvořil.