Jak na domácí kvašené zelí aneb Když bublá, je to dobře
Podzimní sezóna nakládání zelí a fermentace zeleniny začíná. Jak na správné šlapání nebo pěchování do zeláků, kolik soli a kmínu použít na kilo hlávkového zelí a co dělat, když se kvašení nezdaří podle představ vysvětlí Veronika Hájková, odbornice na výživu a zpracování potravin.
Domácí fermentované zelí je podle Veroniky Hájkové přirozeným zdrojem probiotik, vitaminů a dalších prospěšných látek. Oproti průmyslově zpracovanému zelí z obchodu si zachovává více živých mikroorganismů, protože domácí kvašení probíhá bez sterilizace.
Pro základní směs lze použít zelí, mrkev a cibuli, případně kmín či další ingredience. Na půl kilogramu zelí připadá 100 gramů mrkve, 100 gramů cibule a 12 gramů soli.
Základem domácího kvašení je čerstvá zelenina, sůl a správné podmínky. Začátečníkům Hájková doporučuje vyzkoušet nejprve malé množství – například ve zavařovací sklenici.
Kvašení více ovlivňuje teplota než množství soli, která má vliv mimo jiné na výslednou křupavost.
Jak dlouho přibližně trvá fermentace? Co všechno můžeme nechat fermentovat? A jak by doporučovala Veronika Hájková připravit kimči? Nejen to se dozvíte z přiloženého audiozáznamu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
