Jak to bylo s Machu Picchu

Sláva amerického výzkumníka Hirama Binghama je spjata s inckým městem Machu Picchu a se 24. červencem roku 1911, kdy slavné skalní město objevil. Zcela neporušené a od inckých dob nedotčené, tyčí se nad 500 metrů hlubokým údolím divoké řeky Urubamby, v nadmořské výšce 2,5 km. Španělští dobyvatelé na něj nikdy nenarazili, v jejich kronikách se o něm nepíše. Když Synové slunce před stovkami let Machu Picchu opustili, pohltil je prales. Až do začátku 20. století o městě nikdo nevěděl. Tak se to do dnešních dnů traduje. Binghamovo prvenství však nedávno ve své nové knize zpochybnila peruánská historička Marian Mouldová.
Podle ní lze město nalézt přinejmenším už na dvou mapách ze 70. let 19. století. Byly to však mapy, vypracované především kvůli hledání a podpoře investic do důlního průmyslu v oblasti. Kreslili je Američan Harry Singer a německý inženýr Hermann Gohring a jejich záměr nebyl historický. Dalším člověkem, který Machu Picchu navštívil ještě před Binghamem, byl podle Mouldové Peruánec Agustín Lizárraga; právě on, spolu se třemi přáteli, prý také jako první začal provádět očistné práce v komplexu a zbavovat tajemné indiánské město staletého porostu. Dokonce se podepsal na známou Zeď tří oken - a připojil i datum. 14. července 1902. Tedy devět let před Binghamem. V únoru 1912 se však Lizárraga utopil v řece Vilcanotě a Hiram Bingham jeho podpis i s datem ze zdi vymazal, takže mohl o rok později na stránkách magazínu National Geographic bez obav vystoupit jako objevitel Machu Picchu, uvádí Mouldová.
Nedá se říci, že by Bingham této peruánské historičce zrovna přirostl k srdci. Ve své knize totiž také podrobně dokumentuje způsob, jakým se slavnému objeviteli podařilo z Peru vyvézt takřka 5000 archeologických artefaktů, které nikdy nebyly vráceny a dodnes se nacházejí ve sbírkách americké Yalské univerzity. I proto nese její kniha poněkud komplikovaný, ale dostatečně výmluvný název - Machu Picchu a etický kodex americké archeologické společnosti. Pozvání k mezikulturnímu dialogu.
Jednu zásluhu však Hiramu Binghamovi ani Marian Mouldová upřít nemůže. "I když byla slavná incká pevnost známá už před Binghamem," píše ve své knize, "on byl jediný, kdo měl výjimečnou schopnost, kterou v té době zase postrádalo Peru. Totiž aby seznámil svět s nálezem a dal o něm vědět."
Dodejme, že stejné to bylo nepochybně i s řadou dalších objevů z historie lidstva. Jen nám o tom chybějí důkazy.

Frederik Velinský
(podle zprávy ČTK/EFE)

Pravidelná rubrika Napínavé bádání se vysílá v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
Starší texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.