I vy můžete mít svůj erb. Třeba od Zbyňka Brůži
Teplický policista Zbyněk Brůža v dětství rád četl historické knížky, s rodiči často jezdil na výlety po hradech a zámcích a jednou byli na hradě Bouzově. Tamní průvodce si všiml, že malého kluka náramně zajímají erby, a tak se pustil do výkladu obšírnějšího. Zbyněk začal shánět knížky, četl a studoval. Na výlety s sebou vždycky vezl blok a tužku, aby si mohl neznámé znaky nakreslit. Dnes o erbech ví spoustu zajímavostí a dokonce je i sám tvoří.
Obec, odkud Zbyněk Brůža pochází – Háj u Duchcova se může pyšnit evropským unikátem. Jejím znakem je totiž už po staletí kompletní erb, jaký by příslušel šlechtickému rodu. Obci ho udělil už na počátku 17. století pražský arcibiskup Jan Lohelius za to, že obyvatelé Háje setrvali u katolické víry.
Na štítu je zobrazen červený kohout se zlatou zbrojí, stojící na zeleném vršku. A proč kohout? Jméno obce totiž v běhu historie znělo Haan, Hahn. A Hahn je v němčině kohout.
Erby: původ a zásady
Erby, jako znaky krále nebo šlechtice, mají původ v době křižáckých výprav. V bitevní vřavě bylo potřeba mít jasný signál, kde je určitá skupina. Volily se barvy zlatá a stříbrná – popřípadě náhražkově žlutá a bílá. K nim se pak přidávala modrá, černá, červená a zelená, později přibyly kožešinové prvky, zejména hermelín.
K prapůvodním bitevním znakům se pak hlásily další generace šlechticů, aby dokázaly svůj starobylý původ.
Osobní erby – trend současnosti
Místa, která chtějí mít obecní znak, musí návrh (který vychází buď z historie nebo současnosti nebo jména obce) předložit ke schválení speciální komisi při Parlamentu České republiky.
Při tvorbě osobních znaků už je trochu větší volnost, nicméně pokud chcete mít svůj speciální znak, který pak nesmí použít nikdo jiný, měli byste si ho nechat zaregistrovat u České genealogické a heraldické společnosti.
Tak, jak to udělal i Zbyněk Brůža, který si do erbu vetkl heslo „Nějak bude“. A protože i kolegům a známým se zalíbilo mít osobní znak, nemá nouzi o práci či zábavu – pro řadu známých už jejich erby vytvořil.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
