Hrob sv. Metoděje
Klementina Maštalířová objevila dokonce i Metodějův náhrobek! Škoda, že byl falešný.
Roku 885 zemřel moravský věrozvěst a biskup, sv. Metoděj. Na Moravě byl i pohřben. Nevíme o tom víc, než se píše ve staroslověnské církevní legendě; totiž že to bylo "ve velkém chrámu moravském po levé straně ve stěně za oltářem sv. Bohorodičky". Sice je to poměrně přesné určení - jen vědět, který kostel to byl. Nevíme totiž ani to, kde se vlastně nacházel velkomoravský Velehrad. Archeologové sice odkryli řadu velkých středisek té doby, ale nelze dokázat, že to či ono z nich je právě Velehradem. A musíme ještě zdůraznit, že se současným Velehradem nemá ten velkomoravský nic společného. Přesto se hrob sv. Metoděje hledal nejčastěji právě v jeho širším okolí, zejména na jen pár kilometrů vzdáleném "hradisku sv. Klimenta", kde uprostřed valů z velkomoravské doby stály zříceniny svatoklimentského kostelíka. Často se hledalo i v nedaleké poloze, zvané Na hrobech - i když její název nemá s hroby nic společného; vznikl z hrůbů, tedy pahrbků. Metodějův hrob hledali laici i faráři, dokonce i historik Beda Dudík. Nakonec však musela přijít stupavská domkářka a lidová jasnovidka Klementina Maštalířová, aby všem sdělila pravdu. Měla ji přímo od pramene - tedy z onoho světa, od samotného biskupa Metoděje.
Své výkopy prováděla v okolí Osvětiman od roku 1926, štěstí však měla až 24. června roku 1932 na už zmíněných Hrobech; v místech, kterým se od té doby říká U Metuda. V hloubce pěti metrů totiž právě v onen den najatí kopáči našli Metodějův náhrobek, dokonce s patřičným nápisem S ARČIBIS METODĚEI PROS ZA NAS U BOHA a s rytinou mitry. Samotné Metodějovy pozůstatky tam však nebyly. Maštalířová ovšem tvrdila, že tam budou, jen se musí kopat hlouběji; Metodějovi po boku prý dokonce leží ostatky sv. Ludvíka. To už byl kolem kopání u Osvětiman docela slušný rozruch, rozdmýchávaný novináři. Zatímco odborníci se k objevu stavěli skepticky, neboť terén v místě nálezu byl na první pohled sterilní a člověkem nedotčený, z dalekého okolí se sem scházely tisíce prostých poutníků, ze zvědavosti i v prosté víře. Kopáči vyhloubili jámu, hlubokou 22 metrů a narazili na spodní vodu. Hrob nikde. Začali proto jámu rozšiřovat a při té příležitosti našli další náhrobní kámen, rozbitý na několik kusů. A poutníci přicházeli a obchod kvetl. Prodávaly se fotografie kamenů, vybíraly se příspěvky, své stánky tu měly desítky kramářů a výčepníků. Pochybovat o pravosti nálezů nebylo radno. A přece byly falešné.
Od té doby bylo nalezeno hned několik Metodějových hrobů a nejen na Moravě; jeden dokonce i v Srbsku. Některé obsahovaly lidské ostatky, jiné byly prázdné. Důkazy o jejich pravosti nejsou však ani v jednom z případů příliš přesvědčivé a lze proto takřka s jistotou konstatovat, že místo posledního odpočinku sv. věrozvěsta Metoděje zůstává nadále neobjeveno. A je to asi dobře. Lidem jeho formátu by měl být dopřán věčný klid.
Frederik Velinský
(podle knihy Karla Sklenáře Slepé uličky archeologie)
Fotografie z archivu Karla Sklenáře (s jeho laskavým svolením), kresba pochází z Dolenského Obrázkových dějin.
DODATEK:
Literatura ke kauze domnělého Metodějova hrobu
Psal o ní například slavista O. Ritz v časopise Byzantinoslavica (5, 1933-34) a také v Lidových novinách 20. ledna 1934. O dva dny později vyšel v týchž novinách ještě článek moravského archeologa J. Skutila. Zájemci o problematiku Metodějova hrobu si mohou prolistovat taktéž Almanach Velká Morava z roku 1965 a Slovenskou archeológii z roku 1970, kde najdou příspěvky V. Hrubého. A co dále? Přečíst si můžete třeba knihu V. Hrubého Velkomoravské Hradisko sv. Klimenta u Osvětiman (Brno 1961) nebo práci Z. Klanici Tajemství hrobu moravského arcibiskupa Metoděje (Praha 1994), v níž autor obhajuje svou teorii, že hrob sv. Metoděje byl už nalezen - na velkomoravském hradišti u Mikulčic. Obsáhlé shrnutí celé historie nabízí K. Sklenář ve svých Slepých uličkách archeologie, které se dočkaly už dvou vydání (1977 a 1995). Doporučuji spíše to druhé, které (zcela logicky) obsahuje o celém případu daleko více podrobností.
Pravidelná rubrika Napínavé bádání se vysílá v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
A pak přijde kolaps? Jak (ne)fungují protiruské sankce
-
Kdo povede Spolu v Praze a jaké trumfy může vytáhnout hnutí ANO? Sestavování kandidátek hodnotí komentátorka
-
‚Skoro všichni se tu znají.‘ Obyvatelé Spišské Staré Vsi vzpomínají na oběti útoku studenta ve škole
-
Desítky zraněných po nehodě lanovky v lyžařském středisku ve Španělsku. Lidé vypadli ze sedaček
