Hláska pardubického zámku nabízí jedinečné výhledy. Hory, řeky i město z ní máte jako na dlani
Východočeské muzeum v Pardubicích trvale zpřístupnilo hlásku pardubického zámku teprve před pár lety. Věž je otevřená celoročně a přitahuje tisíce návštěvníků. Podívat se z ní můžete do všech světových stran a to z úrovně, která svou výškou dokonce převyšuje vyhlídku ikonické Zelené brány.
Zámecká hláska byla až do roku 2019 přístupná jen při speciálních příležitostech. Nový pohled na Pardubice se návštěvníkům otevřel v roce 2022, kdy v hlásce vznikla stálá expozice. Nabídla panoramata se zakreslenými dominantami krajiny a také světelné panely se zajímavostmi o městě a přírodě. Expozici doplňuje i řada historických fotografií. K dispozici jsou dalekohledy a nejmenší návštěvníci určitě ocení speciální kuličkovou dráhu.
Hláska je součástí severního křídla zámku. Zámek byl vybudován na navážce, a tak byla zámecká věž postavena ve vyšší nadmořské výšce než dominanta města Zelené brána. Přestože je hlavní městská věž vyšší, její ochoz se nachází níž než vyhlídka zámecké hlásky.
Na zámeckou hlásku vede 172 schodů, stoupat budete po točitém schodišti. Věž, jejíž výška dosahuje padesáti metrů, má osm pater, ve kterých se nachází zejména depozitáře Východočeského muzea. Vyhlídku ve výšce 34 metrů tvoří okny uzavřené patro s výhledem do všech světových stran. Hned u vstupu je umístěn velkoformátový nákres stavebně historického vývoje věže.
Hláska se stala dominantou pardubického zámku na konci 16. století. V roce 1560 Pernštejnové prodali pardubické panství Královské komoře a zámek potom díky dalším přestavbám získal přibližně současnou podobu. Stavební úpravy vedl architekt Ulrico Aostalii de Sala a právě při těchto úpravách byla postavena hláska i hodinová věž, pravděpodobně mezi lety 1580 až 1600.
Historické fotografie i příroda
Hláska je nejvyšším bodem renesančního zámku a nabízí panoramatický výhled do všech stran. Expozice je přizpůsobená tomu, na kterou stranu se návštěvník právě dívá. Světelné panely na severní straně hlásky jsou proto zaměřené na kulturní krajinu Pernštejnů a dominanty, jako je Kunětická hora nebo rybniční soustava okolo města Lázně Bohdaneč.
Zajímavý je samozřejmě pohled na vlastní historické jádro Pardubic se Zelenou bránou, Pernštýnským náměstím nebo kostelem sv. Bartoloměje. Také tuto část expozice doplňují historické snímky Pardubic. Z ptačí perspektivy přes střechy zámku uvidíte také zámecké valy, unikátního opevnění pardubického zámku.
Mohutná fortifikace zámku vznikla na přelomu 15. a 16. století, v době, kdy si Vilém z Pernštejna nechal přebudovat pardubický hrad na honosnější sídlo v duchu renesance. Valy, které mají podobu nepravidelného lichoběžníku s okrouhlými rondely v rozích, dodnes ohraničují celý areál, tedy hlavní zámeckou budovu, někdejší hospodářské zázemí zámku a dolní nádvoří. Po koruně valů vede naučná stezka.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
