Hádanky kolem Venuše

19. leden 2003

Venuše je stále ještě velmi tajemná planeta. A to i přesto, jak je naší Zemi blízká - svou vzdáleností od Slunce, velikostí, hmotností i hustotou.

Často byla označována jako dvojče a nebo sestra Země, zvláště když se ukázalo, že má atmosféru a oblačný příkrov. Všechny mýty a představy však padly s šokujícími zjištěními prvních kosmických sond, které k Venuši dorazily v 60. letech. Na povrchu není voda a panuje tam doslova peklo - žár dosahuje až téměř 500°C. Tlak na povrchu, stokrát větší než je tlak na Zemi, za několik minut všechny sondy rozdrtil. Atmosféra je plná oxidu uhličitého a z oblak zřejmě prší kapičky kyseliny sírové. Tedy vůbec žádná sesterská idylka... Neodhalených tajemství a odlišností Venuše bude ale mnohem více. Proto vědci s napětím očekávají, co nám odhalí sonda Venus Express, až se v roce 2005 k záhadné planetě přiblíží.
První zvláštností je magnetické pole, které je na rozdíl od zemského tak slabé, že neubrání planetu proti slunečnímu větru - tedy toku částic urychlených Sluncem. Další hádankou bude Venušina atmosféra, která je ve sluneční soustavě ojedinělá. Jak to, že planetu tak podobnou té naší obklopuje zcela odlišně se chovající atmosféra, ptají se vědci. Co způsobuje tzv. super-rotaci; to, že ve výšce kolem 60 km vane vítr o rychlosti více než 400 km za hodinu? Jiným tajemstvím je zase nezvyklá zpětná rotace Venuše. Otáčí se totiž v opačném směru než většina planet ve slunečním systému, včetně Země. Její rotace je také nezvykle pomalá, jedna otáčka trvá planetě 250 pozemských dní. Počítačové modely naznačily, že kdysi Venuše rotovala stejným směrem jako Země; příčinou obratu zřejmě byla její hustá atmosféra. A co povrch planety? Jsou na něm vulkány? Je jedinou deskou, anebo ho tvoří kontinentální desky jako v případě naší planety?
Za nejzajímavější záhadu ovšem může být pokládána Venušina atmosféra těsně nad superrotační vrstvou. Tato vrstva ve výšce nad 80 kilometrů totiž absorbuje ultrafialové záření. Pro tento jev neexistuje zatím žádné vysvětlení. Někteří vědci se domnívají, že by tu mohly existovat kolonie mikrobů, jakási společenstva odolných baktérií, které toto záření mohou využívat jako energetický zdroj k zatím neznámému procesu fotosyntézy. Tím by se vysvětlily pozorované tmavé skvrny na snímcích planety. Proč ne... Ostatně podmínky v těchto končinách mají být podle dosavadních zjištění astronomů poměrně mírné - tlak kolem jedné atmosféry, teplota 60-70°C, možná i vodní kapičky v atmosféře. Nechme se překvapit. Pokud sonda Venus Express uspěje, budeme za dva roky o naší planetární sousedce vědět mnohem více.

autor: Miroslav Zimmer
Spustit audio