Geny psa nezměníte, přizpůsobte se jim a usnadníte si vzájemně život

28. srpen 2021

Renáta Tetřevová chová mnoho let plemeno anglického špringršpaněla. A dospěla k názoru, že pokud si člověk vybere lovecké plemeno, je potřeba s ním pracovat  nejlépe takovým způsobem, k jakému byl původně vyšlechtěn. Podle ní je to s povahou psů stejné jako u lidí. Krev není voda. A genetika? Ta se nedá ošálit. Příběh chovatelky dokládá, že má pravdu.

„Vždycky jsem měla ušaté psy. Byli to kokršpanělé. Já jsem ale chtěla něco většího, ale podobného. První springer spaniel přišel do rodiny v roce 1998. Měla jsem o něm hodně načteno. Věděla jsem, že je to velmi inteligentní zvíře, proto potřebuje pohyb a zaměstnat hlavu,“ vzpomíná chovatelka.

Chovatelka vzala svého špringršpaněla do studia

Renáta Tetřevová vyzkoušela nejdřív se svým prvním loveckým psem agility. Její springer spaniel ale bohužel používal překážku A jako rozhlednu a lapač pachů. Vyběhl nahoru, nasadil nepřítomný výraz, a poté zmizel v první díře v plotě, kterou si z rozhledny vyhlédl a utekl do lesa za zajícem.

Renáta Tetřevová se svými špringršpaněly, Lanškroun 2013

Jeho lovecký pud byl velmi silný. Proto se chovatelka rozhodla pro lovecký výcvik, což usnadnilo a zlepšilo celý její další život se psem. Dnes patří mezi uznávané odbornice a myslivost se stala jejím velkým koníčkem.  

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.