Evropská paní Věda a její jazyky

Europa Regina. Mapa Evropy v podobě královny, otištěná roku 1570 ve slavné Cosmographii německého učence Sebastiana Münstera
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Europa Regina. Mapa Evropy v podobě královny, otištěná roku 1570 ve slavné Cosmographii německého učence Sebastiana Münstera
0:00
/
0:00

Už po staletí sděluje lidem svá moudra. Aby lidé její řeč pochopili, používá k tomu jejich jazyky. Ty se během let měnily, z každého však v řeči vědy něco zůstalo.

Evropská věda ožila. To není nějaká metafora odkazující na současnost, to je taková literární fikce, nebo chcete-li – myšlenkový experiment. Zkrátka: zrovna v naší civilizaci se věda rozhodla zjevit a zhmotnit se a vzít na sebe lidskou podobu, jejíž konkrétní vzhled si dolaďte sami; já si ji teď budu představovat jako ženu. Tedy jako velmi krásnou a hlavně velmi chytrou ženu. No a ta Věda, tak se bude jmenovat (takže s velkým V), se rozhodne sdělit lidem všechno, co ví. A toho je dost... Jenomže – jak to sdělí?

Papyrus ze starověkého Oxyrhynchu v Horním Egyptě s nejstarším známým fragmentem Euklidových Elementů z přelomu 1. a 2. století n.l.

Úvahy nad řečí matematickou

Určitě by bylo stylové, kdyby promluvila řečí matematiky, sklonila se nad Evropou a začala jí šeptat trojúhelníky a čtverce a taky tělesa a dávala by to do souvětí s funkcemi a axiomy by nahradily interpunkci. Taková promluva by tedy byla stylová a snad i jednoznačná, ovšem to vědění Vědy by zaslechlo jen pár vyvolených, zbytek by jen fascinovaně hleděl (já třeba mezi nimi). Věda je ale nepochybně i žena laskavá a má nezištný zájem na tom, aby si její moudra poslechli pokud možno všichni v té Evropě. A tak se přeci jen musí rozhodnout pro lidský jazyk. Je to jiná, ale koneckonců také symbolická forma komunikace, to nebude pro Vědu problém. Ale jaký jazyk vybrat?

Je to Věda evropská, takže bude určitě vybírat ze západních indoevropských jazyků. Možností je spousta. Věda je samozřejmě taky bytost fantastická a jako taková není omezena časem a podobnými detaily: její promluva k Evropě nebude trvat pár minut, ale pár tisíciletí, a podle toho bude muset měnit dorozumívací jazyk. Zkrátka Věda se musí ze všeho nejdřív naučit cizí řeči. Aby nikoho neurazila, dodrží osudem předurčené pořadí: začne řečtinou.

Athénská Akropolis na historickém snímku řeckého fotografa Dimitriose Constantina z roku 1865

Řekové, latiníci a arabské učenosti

Ta je určitě prvním jazykem, který evropské Vědě dodá pojmy pro její myšlenky – a dlouho předlouho v tom jazyku dokáže sdělovat neuvěřitelné věci. Dokonce se jí tak řečtina zalíbí, že si dá i druhé jméno a bude si říkat Věda Sofia a bude se mít ráda. A bude užaslým Evropanům ukazovat nad sebe a mluvit o kosmu a části posluchačům se to moc zalíbí a odejdou z její přednášky a budou se už navždy věnovat kosmologii a kosmogonii a taky fyzice, protože ten kosmos, tj. krásně uspořádaný šperk, nám zjevuje svou přirozenost, fýsis, a to jsou věci, které je zapotřebí znát a těm se řecky říká matematika. A tihle první nadšenci budou mít svůj žargon a budou používat slova jako axiom a bios a zoón a kinésis a musica a budou se tak bavit tisíce let. Ale neuslyší tím další kapitolu ve vyprávění Vědy.

Ta se mezitím naučila latinsky a kdo z posluchačů neodešel předtím, tak odešel teď a bude na jazyku převalovat slova jako societa a integrace a substituce a ty dvě skupinky, řecká a latinská se budou mít docela rády. A zatím se Věda naučila nový jazyk, úspěšně složila certifikát z arabštiny a povídá Evropanům o chemii. A oni odejdou hledat kámen mudrců v athanoru a najdou třeba kalium a natron a budou hledat flogiston (to si půjčili od Řeků) a najdou kyslík.

Leonardo byl nejen geniální umělec, ale byl také technicky velice zdatný, jak dokázal na svých vynálezech, které předběhly dobu

Věda volá do světa – francouzsky a anglicky

Pak se ale Věda podívá na hodinky a řekne si „jejda, to už je renesance?“ a rozhodne se poskočit k dalšímu jazyku, protože kolik jazyků umíš, tolikrát jsi Vědou. A protože už zvládne ledacos a mozek má v tomto směru trénovaný, tak si v rychlém sledu osvojí i francouzštinu a ta je tak magnifique, že každému novému jazyku, který se ta Věda naučí, bude říkat lingua franca a to už bude tak kvintolingvní a bude umět i anglicky a tenhle jazyk bude skillovat na čím dál vyšší level, protože angličtina bude cool a je jí dost slyšet i přes oceán v Americe a přes Ural v Asii.

Ale pořád ta Věda bude s láskou vzpomínat na svou první, vlastně mateřskou řeč, a tou je ta řečtina – a tak když promlouvá Věda jen tak sama k sobě, používá ty trojúhelníky, ale taky řečtinu. A až jednou Věda dohovoří, a já doufám, že se to ještě pár eonů nestane, a dopřeje si spánek, sny se jí budou zdát v řečtině. A myslím, že ty sny budou absolutně Boží.