Ernst Neuschul – malíř prezidentů s pohnutým životním osudem

Portrétoval T. G. Masaryka i E. Beneše a dlouhé roky vystavoval svá díla po celém světě. Jeho styl tzv. Nové věcnosti odrážel těžký život lidí v meziválečné Výmarské republice. V ní se také rodily fašistické myšlenky, které Neuschul odmítal.

Souběžně s malířskou tvorbou také vystupoval se svojí první manželkou Lucií Lindenmannovou jako javánský tanečník pod jménem Yoga Taru. S exotickými tanci spolu za pět roků projeli desítky zemí.

Po nástupu Hitlera k moci v roce 1933 se Neuschul vrátil z Berlína do rodného Ústí. Stalo se tak rok po jeho jmenování profesorem na berlínské Univerzitě umění. Jelikož ale byl Žid, nacisté jeho obrazy z autorských výstav zabavili a ničili. Přišel také o profesuru.

Stal se předsedou Svazu přátel Sovětského svazu, kam byl také pozván, aby zde pracoval a vystavoval. Na malířské akademii v Charkově získal profesuru a s rozumným autorským odstupem od oficiální propagandy maloval dělníky, hutníky a revolucionáře.

Po dvou letech však Sovětský svaz nedobrovolně opustil, protože i tady se začaly protižidovské nálady prosazovat.

Neuschulova rodina pak musela v březnu roku 1939 utéci před fašismem i podruhé – tentokrát do Anglie. Odtud se už do své vlasti malíř nevrátil, protože byl z poválečného vývoje rozčarován.

Ernst Neuschul zemřel v roce 1968. Dodnes zůstává opomíjenou osobností českého malířství meziválečného období. Některá jeho díla jsou k vidění v ústeckém muzeu.