Draví ptáci si oblíbili ledvickou elektrárnu. Hnízdí tu poštolky i sokoli
Parkoviště elektrárny v Ledvicích se stalo dočasným působištěm ornitologa ústeckého muzea Václava Berana. Důvod? Pozoruje tu sokoly, kteří hnízdí na elektrárenském komíně.
„Lepší výhled je támhle od vodojemů,“ ukazuje Václav Beran vyvýšeninu nad parkovištěm. „Samec právě přinesl samici žrádlo. Jsou to individuality, ale když poznáte jejich zvyky, můžete každý pár poměrně dobře pozorovat. Tahle samička po jídle ráda odpočívá na žebříku chladící věže,“ vysvětluje ornitolog.
Sokol stěhovavý si elektrárenské stavby vybírá úmyslně. „Většina zvířat se z kdysi volné krajiny stáhla k lidským sídlům nebo průmyslovým areálům. Na rozdíl od zemědělské krajiny tady mají spoustu úkrytů i potravy a daří se jim tu. No a drobné zvířectvo je zase potravou pro sokoly. Samičky mají nejraději holuby,“ říká Beran.
„Nám sokoli nevadí,“ konstatuje mluvčí elektrárny Ota Schnepp, „poprvé jsme jejich vejce objevili v roce 2011 na komíně v Tušimicích. Od té doby jim spolu s ornitology instalujeme hnízdní budky a sledujeme, jestli je využívají.“
V Ledvicích budku naistalovali letos a své nájemníky si našla okamžitě. „Sokol je vlastně líný druh. Sám si hnízda nestaví. V přírodě hnízdí na skalách, v průrvách nebo v opuštěných hnízdech po jiných ptácích. V elektrárnách mu pomáhá člověk.“
Sokoli mají rádi výšky. V Tušimicích snesli vejce na 300 metrů vysokém komíně
„To je český rekord. Tady mají budku asi ve 160 metrech. Když jim dáme dvě budky, vyberou si tu, která je výš,“ prozrazuje sokolí zvyky Beran.
Cvičeným okem odhaluje na sloupu elektrického vedení hnízdící poštolku a na bezpečnostní kameře zase ptáčka zvaného kominíček. Prostě pokud chcete pozorovat zajímavé ptáky, nemusíte nutně do přírody. I elektrárna vám může nabídnout de facto malou zoologickou!
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.