Děti s duševními potížemi jsou aktuálně nejčastějšími pacienty dětské kliniky ústecké Masarykovy nemocnice

„Otázka k dětským psychiatrům byla, jestli v poslední době zaznamenali zvýšení dále definovaných věcí. Vidíme tam, že to byly deprese, fóbie, poruchy příjmu potravy, sebepoškozování – to, s čím my se vlastně v podstatě setkáváme na dětské klinice denně,“ představuje přednosta dětské kliniky ústecké Masarykovy nemocnice Jaroslav Škvor výsledky studie, ve které dětští a dorostoví psychiatři v Česku hodnotili duševní zdraví dětí a adolescentů.

„Co se týče těch psychiatrický diagnóz, tak těch rozhodně přibývá. Některé děti jsou zranitelné – jsou v depresi, mjí neopodstatněné strachy, fóbie z čehokoliv, mají problémy se začlenit do kolektivu s vrstevníky, nedovedou komunikovat, jsou bojácní nebo naopak agresivní. V porovnání s dobou před dejme tomu 10 lety nám mnohonásobně přibývá hospitalizovaných,“ vypočítává Škvor.

Za nárůst psychických problémů mohou sociální sítě a chytré telefony

„Jedním z možných vysvětlení, proč přibývá případů sebepoškozování, poruch příjmu potravy a různých onemocnění, jako jsou úzkostné poruchy u malých dětí nebo u adolescentů, je jistá míra sociální izolovanosti,“ přibližuje Jakub Albrecht, přednosta psychiatrické kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

Podle něj velkou roli hrála pandemie covidu a také rozvoj moderních technologií.

„Především tedy různé sociální sítě a užívání chytrých telefonů v podstatě non stop. Dospívající mozek nemá dostatečnou kapacitu filtrovat ty podněty a přidávat jim různou emoční váhu – jsou to všechno permanentní krize, kde se děti nacházejí, a pokud třeba selhává rodinné zázemí nebo školní prostředí, pak je nasnadě, že se u nich rozvine třeba nějaká forma úzkostné poruchy, nebo hledají cestu, jak si nějakým způsobem ulevit, a to se pak projeví třeba sebepoškozením,“ dodává Albrecht.

Důležitá je podle lékařů prevence. Nebát se požádat o pomoc. Třeba spolek Nevypusť duši, který poskytuje on-line poradenství.