Dana Zátopková

Martin Kadlec, moderátor: U mikrofonu Českého rozhlasu je v tuto chvíli vzácný host - olympijská vítězka v hodu oštěpem, paní Dana Zátopková. Já vám přeji krásný dobrý den.

Dana Zátopková, olympijská vítězka v hodu oštěpem: Dobrý den.

Martin Kadlec, moderátor: Váš největší sportovní úspěch, zlatou olympijskou medaili z roku 1952, vzpomenete si ještě na to, jak probíhal ten závod?

Dana Zátopková, olympijská vítězka v hodu oštěpem: No, tak to si vzpomenu samozřejmě, protože takový závod hned tak nevymizí z paměti. To si člověk pamatuje, že a to ... samozřejmě, ale, že bych na to nějak vzpomínala často, ne, to spíš až potom, až už, až už jsem měla medaili v ruce a v kapse, tak už teprve potom jsem nějak si to prožívala. Tak to bylo hezké.

Martin Kadlec, moderátor: A vzpomenete si tedy na to, kolik jste hodila a kdy vlastně přišel ten "zlatý hod"?

Dana Zátopková, olympijská vítězka v hodu oštěpem: No, tak to si vzpomínám, protože to bylo ... hned prvním hodem jsem hodila poprvý přes 50, byl to olympijský rekord, dneska se to zdá být hrozně málo, tak ale tehdy taková byla úroveň, no a tak já jsem byla tehdy asi čtvrtá na světě v tabulkách světových a tak můj takový velký sen byl ulovit aspoň tu třetí medaili, tu bronzovou, no a nakonec se mně podařilo vyhrát zlatou medaili, takže to bylo úžasné.

Martin Kadlec, moderátor: Když jsme u toho vzpomínání, jak jste se vůbec dostala k atletické disciplíně hod oštěpem? Bylo to v té době disciplína obvyklá pro ženy?

Dana Zátopková, olympijská vítězka v hodu oštěpem: Ne, nebyla. Naopak oštěp byl u nás hrozně tak nějak v pozadí, protože oštěpů nebylo, nebylo ani trenérů oštěpařských a vůbec byla to disciplína, která byla taková v pozadí toho atletického hnutí. Já jsem se k tomu dostala náhodou. Vůbec v životě, v mém životě vůbec náhoda hrála mnohokrát velkou roli, a to, že jsem se dostala k oštěpu, to byla taky náhoda, protože já jsem vlastně hrála sedm let házenou a nikdy jsem si nemyslela, že bych mohla dělat něco jiného. K atletice jsem se nedostala, já pocházím z jižní Moravy a tam atletika byla a nebyla. Tak se dá říct, bylo tam pár atletů, ale nebylo to nějak velice populární, ale házená tam byla velmi populární. No a když jsem studovala tělocvik, tak přitom náhodou jsem se dostala k oštěpu a náhodou jsem tam při zápočtu, jsem se ukázala, jakože by mně to mohlo sedět, tahle disciplína a náhodou tam zase byl jeden pan profesor, který trošku oštěpu rozuměl a začal mne hecovat, abych se prostě dala na oštěp. No, tak, tak to bylo, tak jsem se náhodou dostala k oštěpu. To jsem studovala v Brně a Brno hned se ... v Brně hned dozvěděli, že u nás na semestru je holka z Hradiště, která hrozně daleko háže oštěpem a tak mne hned zaregistrovali a poslali mne na mistrovství republiky a já jsem vyhrála to mistrovství republiky, ačkoli jsem oštěp vlastně vůbec nedělala, jenom tu házenou.

Martin Kadlec, moderátor: Já trošku teď odbočím od toho sportovního života k tomu soukromému. Položím vám otázku, na kterou jste musela odpovídat určitě mnohokrát. Jakým způsobem jste se seznámila s Emilem Zátopkem?

Dana Zátopková, olympijská vítězka v hodu oštěpem: No, já jsem se ocitla ve Zlíně, jako po studiu a tak dál, jsem se ocitla nakonec ve Zlíně a tam byla docela dobrá taková atletická základna a Emil tam vyrostl taky ve Zlíně, jo, tam ho odhalili, jakože by mohl být dobrý běžec, no a hned vlastně první rok, co jsem tam byla zaměstnaná jako na internátech jako vychovatelka a instruktorka tělovýchovná a tak dále, tak, tak byly atletické závody a vedoucí nás nasměrovali, že všichni musíme startovat, protože Emil Zátopek se pokusí o rekord na ..., o československý rekord na tři kilometry, jo. No a tak my jsme tam všichni narukovali a jenomže před, než on běžel ty tři kilometry, tak já jsem tam hodila svůj první československý rekord v oštěpu a on mi přišel gratulovat, no a pak udělal on ten rekord na tři kilometry a já jsem mu šla gratulovat, no a takže tím jsme se seznámili, a pak jsme zjistili, že jsme úplně stejně staří, že jsme narození na den a na měsíc a na rok stejně, tak jsme zase měli důvod se sejít, s legitimací, abysme si to ověřili, jestli je to náhoda, nebo, nebo co ..., no a tak to bylo takové zajímavé, když jsme zjistili, že opravdu je to tak, no, že, že jsme úplně stejně staří. No, nakonec to rozřešila maminka Zátopkova až na svatbě, protože my jsme se pak brali v roce 48 před, po olympiádě v Londýně a na svatbě maminka se ptala moje ... mé maminky, jako v kolik hodin jsem se narodila, no a mamka říkala, že ráno v sedm a ona prohlásila: "Ja, tož to je Emilek starší, ten se narodil brzo po půlnoci." No, takže jestli je to pravda, Emil říkal: "No a co si myslíš, že, maminka měla osm dětí a ona si nás pletla i jménem, ne tak, aby si pamatovala, v kolik hodin se který z nás narodil." No, ale nevím. Tak to je oficiálně, že Emil byl asi o pár hodin starší než já.

Martin Kadlec, moderátor: Já jsem vždycky, když jsem přemýšlel o životě Emila Zátopka, přemýšlel o tom, jaké to bylo vidět ho, když utíkal třeba na tramvaj?

Dana Zátopková, olympijská vítězka v hodu oštěpem: No, pro Emila běhání bylo opravdu, to byl kus života a on nejen běhal na tramvaj nebo za tramvají, ale to byl, on běhal i do práce třeba, přes celou Prahu až na Strahov, prostě běhání byla taková životní nezbytnost.

Martin Kadlec, moderátor: Napadlo mne, jestli takovéto manželství ve stejném oboru, jestli to nepřinášelo i nějaké třeba problémy? Nešpičkovali jste se třeba o to, kdo měl více olympijských medailí?

Dana Zátopková, olympijská vítězka v hodu oštěpem: My jsme se nešpičkovali, protože Emil byl jasně daleko nejlepší než já, daleko lepší a já jsem ho uznávala, naopak hodně jsem se od něho učila, protože já proti němu jsem byla úplný "salátek" takový, začátečník, jo.

Martin Kadlec, moderátor: Nebyl ten vztah ovlivněn tím, že vlastně jste oba atleti, že jezdíte po světě, že vlastně jste tomu zasvětili své životy. Měli jste na sebe dost času?

Dana Zátopková, olympijská vítězka v hodu oštěpem: No, tak to víte, že když něco děláte, chcete dělat na vysoké úrovni světové, tak to je třeba se tomu věnovat plně, protože to není tak jednoduché se dostat do světové špičky, kde dostat se do světové špičky, to znamená se tomu plně věnovat, hrozně se o to zajímat a prostě všechno ostatní nebo hodně věcí musí ustoupit do pozadí. No, ale sport je záležitost mládí, protože tam vás to zabrzdí, věkem vás to zabrzdí, takže nakonec člověku vyzbude ještě dost času, aby se pak zabýval jinýma věcma.

Martin Kadlec, moderátor: Vy jste mluvila o tom, že sport je záležitost mládí, nicméně vaše medaile přišly vlastně v době, kdy už vám bylo přes 30 let. Bylo to způsobeno třeba i tím, že jste přišla o kus té kariéry i díky druhé světové válce?

Dana Zátopková, olympijská vítězka v hodu oštěpem: No, tak určitě. To jsem chtěla právě říct, že ta naše generace vlastně musela odepsat těch pět let nebo čtyři roky, co trvala válka. To samozřejmě člověka zabrzdilo, protože válka zabrzdí všechno.

Martin Kadlec, moderátor: Šlo třeba během války alespoň trénovat?

Dana Zátopková, olympijská vítězka v hodu oštěpem: No, tak trénovat šlo, to důkazem je teda Emil, který vlastně trénoval, trénoval celou válku, protože byl objev, vlastně v roce 42 nebo 41 teprve byl objevem, že by mohl z něho být běžec a celou válku trénoval a soutěže byly jenom velmi omezené a teprve po válce to vypuklo nějak a všichni byli chtiví se toho zúčastnit. První velké závody po válce bylo mistrovství Evropy v Oslo, no a tam už Emil docela dobře "zaválel", už tam byl pátý na pět kilometrů, takže to už člověka potom chytne, no a takže na olympiádu v roce 48 v Londýně, to byla první olympiáda po válce, tak tam už byl připravený, tam už vlastně patřil do světové špičky na deset kilometrů a taky tam vyhrál deset kilometrů a na pět kilometrů byl o fous druhý.

Martin Kadlec, moderátor: V současné době máme, říká se, nástupkyni Dany Zátopkové - Báru Špotákovou, tedy nedaleko z Jablonce nad Nisou. Co říkáte na její výkony?

Dana Zátopková, olympijská vítězka v hodu oštěpem: Já jsu velice nadšená, abych pravdu řekla, protože vlastně já jsem skončila v roce 1960 s atletikou a od té doby jsme neměli nějakou vynikající oštěpařku. Měli jsme oštěpaře, to byl Železný, že, to bylo skvělé, to byla skvělá osobnost, ale ten toho nechal a hned se nám objevila Bára, takže jsme zase nadšeni, protože to už je taková trošku jakoby tradice - no, není to tradice, to víte, že ne, protože zase, pokud se týká množství a nějaké masovosti, se nedá říct, že by u nás všichni házeli oštěpem, nebo byli nadšeni, nebo nadšeně byli, byli nadšeni pro tuhle disciplínu. Ale tak to u nás chodí už mnoho let, že nejsme žádným masovým sportem v atletice, ale vždycky máme štěstí, že se naráz objeví nějaká hvězda. Jo, to byl třeba Emil nebo Železný nebo ..., no, měli jsme ... Daněk, Ludva Daněk, který měl tři olympijské medaile. Teďka máme zase Báru, tak je to fajn. Ta, vždycky ta hvězda zakryje ty ostatní, nedostatky, které v atletice máme, že, nemáme dostatek dorostu třeba.

Martin Kadlec, moderátor: Vy jste byla po skončení kariéry velmi aktivní funkcionářkou u atletiky, nikdy jste vlastně od toho sportu neodešla. Co dělá v těchto dnech Dana Zátopková?

Dana Zátopková, olympijská vítězka v hodu oštěpem: Tak, já už mám 86 roků, takže už mám jaksi nárok na to, abych začala trochu lenošit, jo, tak jsem si řekla, že teďka začnu lenošit a jsem se přestěhovala z domu do malého bytu, no a tak se snažím takhle trošku číst noviny třeba a prostě věnovat se třeba i trochu té literatuře a tak dále. Jenomže ono to nejde, tak se od toho sportu odtrhnout, takže pořád jsu tam jakoby přivázaná jednou nohou a pořád jedu v něčem sportovním, jo. Tak pracuju pro Klub olympioniků a tam je dost takové propagační práce a ..., a protože ve sportu se pořád něco děje, hned se tam někde otevírá hřiště, tam zase je vyhlášení sport ..., nejlepších sportovců v krajích a podobně, dětské olympiády, dokonce olympiády mateřských škol a podobně, a to všechno potřebuje taky už takové jaksi reprezentační sportovce, kteří přijdou a pozdraví ty, ty přicházející sportovce a tak dál. Takže to dělám, tuhle propagační činnost, pokud mně to zdraví dovolí.

Martin Kadlec, moderátor: Pozvání Českého rozhlasu Sever přijala "legenda československé atletiky", paní Dana Zátopková. Mockrát vám děkujeme.

Dana Zátopková, olympijská vítězka v hodu oštěpem: Nemáte za co, na shledanou.