Co nás letos čeká na obloze i v našich „astropřehledech“
V pravidelné rubrice magazínu Planetárium věnované historii i novinkám astronomie letos nevynecháme některé významné mezníky vědy. A dočkáme se i zajímavých jevů na nebi.
V průběhu roku se mj. podíváme na to, čím měří astronomové vzdálenosti ve vesmíru, což je mimochodem i po pěti tisíciletích existence astronomie jeden z nejtvrdších oříšků. A řekneme si také něco k názvosloví a názvům, kterými astronomové opatřili vesmírná tělesa. Mimochodem – víte, že spousta těchto těles nese jména našich významných osobností? Vesmírem putuje několik set planetek s českými jmény, především proto, že je objevili čeští astronomové.
Makropulos a Absolutno: Planeta a hvězda
Nedávno dostala český název i exoplaneta a její mateřská hvězda X0-5 v souhvězdí Rysa. Možnost pojmenovat je přidělila loni Česku Mezinárodní astronomická unie. Podobnou příležitost, samozřejmě pro jiné exoplanety, dostaly i další státy. Nevím, jak jinde ve světě, ale naši astronomové si tuto možnost nenechali jen pro sebe a zapojili do ní v anketě veřejnost. Z mnoha tisíc návrhů pak vybrali pro hvězdu název „Absolutno“ a pro exoplanetu jméno „Makropulos“. Jsou-li vám tato jména povědomá v souvislosti s dílem spisovatele Karla Čapka, pak jste na správné adrese.
Vrátím se teď ještě k přehledu, který znáte jako Procházku oblohou. V té lednové jsem mj. naznačil, co nás čeká na obloze v nejbližších dnech a týdnech. Rád bych tento přehled rozšířil na delší období. Astronomové sice nejsou vševědoucí, ale dokážou leccos poměrně dlouho dopředu a přesně spočítat. Díky tomu víme, na co zaměřit pozornost.
Od zatmění ke konjunkci královských planet
Lednové polostínové zatmění Měsíce a meteory z roje Kvadrantid máme už za sebou. V únoru uvidíme za příznivých podmínek při soumraku planetu Merkur. Počátkem jara zaujme planeta Venuše, která se vzácně ukáže v okolí hvězdokupy Plejády. Příznivé podmínky by měl mít v dubnu i meteorický roj Lyrid. Mimořádná bude koncem dubna viditelnost Venuše a v červnu nastane druhé, u nás pozorovatelné polostínové zatmění Měsíce – tentokrát ještě slabší než to lednové.
V létě potěší přiblížení Měsíce, Jupiteru a Saturnu, a částečně také padající Perseidy, zatímco v říjnu se pokocháme meteory z roje Orionid a také planetou Mars, která se ocitne nejblíže Zemi. Listopadovou oblohu rozzáří ráno seskupení Merkuru, Venuše, Měsíce a hvězdy Spica. V prosinci budou mít skvělé pozorovací podmínky meteory z roje Geminid a podívanou v závěru roku uzavře velkolepá konjunkce obřích planet Jupiteru a Saturnu. Naposledy byla taková v roce 1623, opakování podobné tomu letošnímu předpověděli astronomové až na rok 2080!
Související
-
Planetárium o hledání jména pro exoplanetu a o tom, proč se bude v Litoměřicích vrtat do země
Pojmenuj exoplanetu: astronomka Soňa Ehlerová – Geotermální Litoměřice: Tomáš Fischer, Antonín Tym, výzkumné centrum RINGEN aj. – Novinky astronomie: Vyšplíchnutý Měsíc
-
Kosmologie a první exoplaneta. Nobelova cena za fyziku a návrat k čínské cestě Odorika z Pordenone
Nobelovy ceny za fyziku. Kosmologie a exoplanety: astrofyzik Petr Kulhánek - Putování bratra Odorika, 2. část: sinolog Vladimír Liščák - Historie vědy: Z dějin sexuality
-
Na návštěvě u astronomů v postapokalyptické krajině. „Za exoplanetami jezdíme na opačnou polokouli“
Astronomové z Evropské jižní observatoře (zkráceně ESO) mají kromě základny v Garchingu, městečku kousek od Mnichova, pracoviště i na druhé...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
