Kosmologie a první exoplaneta. Nobelova cena za fyziku a návrat k čínské cestě Odorika z Pordenone

Exoplaneta 51 Pegasi b. První exoplaneta objevená u hvězdy podobné našemu Slunci
Exoplaneta 51 Pegasi b. První exoplaneta objevená u hvězdy podobné našemu Slunci
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

01:07 - Objevy a události
04:30 - Fyzikální Nobelovky: Peebles, Mayor, Queloz
19:53 - Historie vědy/ Z dějin sexuality
23:47 - Soutěž o Knihu měsíce
24:58 - Dlouhé putování bratra Odorika, 2. část

V úvodním přehledu zajímavostí představíme tajemného plaza varanovce bornejského z pražské zoologické zahrady, povíme si o objevu pravěké hrnčířské dílny v Modřišicích u Turnova a také o nálezu vzácné gladiátorské fresky v ruinách antických Pompejí; navštívíme oblast Campo del Cielo v Argentině, proslulou nálezy železných meteoritů, a také se dozvíte, kolem které planety Sluneční soustavy obíhá nejvíc měsíců.

Jim Peebles, Michel Mayor a Didier Queloz

Astrofyzik prof. Petr Kulhánek na Dni otevřených dveří na Plusu

Výbor pro udělování Nobelovy ceny při Královské švédské akademii věd nedávno oznámil jména letošních laureátů tohoto prestižního ocenění. Nobelovu cenu za fyziku dostanou – jak je poslední dobou zvykem – hned tři vědci naráz. Polovinu ceny získá kanadsko-americký fyzik Jim Peebles za teoretické objevy ve fyzikální kosmologii, o druhou půlku se podělí dva Švýcaři – astrofyzik Michel Mayor a astronom Didier Queloz, za objev první exoplanety obíhající hvězdu slunečního typu.

Je to trochu překvapivá kombinace, protože výzkumy, za něž bude letošní fyzikální Nobelovka udělena, nemají kromě skutečnosti, že v nich jde o poznávání vesmíru, vlastně nic společného. My si výzkumy všech tří oceněných vědců představíme podrobněji a navíc vám dáme tip na novou knížku, která se k jednomu ze zmíněných témat bezprostředně váže. O letošní Nobelově ceně za fyziku si povídáme s astrofyzikem Petrem Kulhánkem, odborným pracovníkem Hvězdárny a planetária hlavního města a Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Cesty bratra Oldřicha - 2. část

Karavana Marka Pola přejíždí Indii po Hedvábné stezce. Vyobrazení v Katalánském atlasu z roku 1375

Giovanni del Carpini, Vilém Rubruk, Giovanni de Montecorvino nebo Marco Polo. To jsou jména některých Evropanů, kteří v druhé půli 13. a počátkem 14. století navštívili Asii. Zůstaly po nich cenné záznamy, zprávy, někdy i obsáhlejší spisy. Nejznámějším z nich je dnes nepochybně „Milion“ – cestopis Marka Pola, benátského kupce, který pobýval 17 let v Číně a byl dokonce přijat do služeb chána Chubilaje. Ve středověku Polův cestopis tak populární nebyl. Svědčí o tom počet jeho dochovaných rukopisných exemplářů a také datum jeho prvního převedení do tištěné podoby.

Dříve než Polův „Milion“ byl vytištěn cestopis františkánského mnicha Odorika z Pordenone, už před vynálezem knihtisku často opisovaný a tedy i čtený. Později se na něj tak trochu zapomnělo. Odorico navštívil země jihovýchodní Asie a také Čínu na počátku 14. století, nedlouho po Marku Polovi – právě v době, kdy v Chánbaliku, nynějším Pekingu, působil jako arcibiskup jiný františkán, Giovanni de Montecorvino. O trochu záhadné osobě Odorika z Pordenone, zvaného u nás Oldřich z Furlánska se ještě jednou vracíme. A to nejen proto, že Odorico byl možná českého původu (jeho otec byl prý vojákem Přemysla Otakara II.) – Odorikův cestopis nás zajímá i pro svůj poutavý obsah. Hovoří o něm sinolog Vladimír Liščák z Orientálního ústavu Akademie věd České republiky, autor nedávno vydané knihy „Bratr Odorik a jeho zpráva o východních krajích světa“.