Causa Charon

Připomeňme, že Pluto je podstatně menší než náš Měsíc; jeho 2360 km v průměru je jen asi 70 procent velikosti našeho souputníka. Pluto má i svůj satelit, který dostal jméno podle převozníka mrtvých z řecké mytologie - Charon. Je skutečně zvláštním průvodcem. Charon je o polovinu menší než Pluto; přitom spolu obě tělesa rotují synchronně. To znamená, že k sobě natáčejí stále stejné polokoule.
Vědci se až dosud domnívali, že Charon se do těchto končin zatoulal z Kuiperova pásu, ze samotné periférie sluneční soustavy, a byl přitažen gravitací Pluta. Nová studie amerických astronomů z Jihozápadního výzkumného institutu v Boulderu přichází s teorií, podle níž se Charon mohl vytvořit při podobné srážce, jaká dala vzniknout našemu Měsíci. V časopise Science vědci uveřejnili výsledky počítačové simulace, podle které byla planeta Pluto v době, kdy se ještě formovaly planety, tedy zhruba před 4,5 miliardami let, zasažena pomalu se pohybujícím objektem o průměru 1600 až 2000 kilometrů. Rychlost tělesa mohla být kolem 1 km/s, tedy relativně nízká. Dnes by se podle vědců takový střet odehrál při vyšší vzájemné rychlosti a spíše by skončil rozpadem těles.
Podle současné dráhy Pluta a jeho rotace vypočetli astronomové, že planeta rotovala kdysi mnohem rychleji než dnes. Otáčka kolem vlastní osy jí trvala jen 2-4 hodiny; Pluto se tedy otáčel asi 40-75x rychleji než nyní. Podobně jako v případě naší Země pak srážka s velkým tělesem vyústila ve zpomalení rotace planety. Zatímco naší Zemi srážka s Měsícem a jeho gravitační brzda planetě prospěly (den se ze 4-5 hodin prodloužil na současných 24 a ustálila se zemská osa), v případě Pluta a Charona se něco podobného asi říci nedá. Jen blázen by mohl předpokládat, že se tím zlepšily podmínky pro vznik života na Plutu...

Miroslav Zimmer

Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.

Na titulní stránku.