Bulvární fotografie
Určitě jste se s tím sami setkali. Fotograf strčí fotoaparát ženám „celebritám“, vystupujícím z vozidla, mezi nohy, vyfotí je a bulvární plátek pak napíše, že žena nezvládla vystupování z vozu.
„...sice si za něco mohou ony samy, že jsou tak nestydatě přístupné, ale toto je už opravdu, z mého pohledu, nechutnost, snad je ten fotograf totální nebezpečný perverzák. Nebo to ony chtějí a já, vzhledem k mému vysokému věku, jsem až příliš puritánská a toto je ze společenského hlediska přípustné? Kam jsme to dospěli!“ píše posluchačka Zdenka.
Milan Knotek, znalec etikety: „Pokud vás někdo fotografuje nebo natáčí mimo zpravodajské, umělecké nebo vědecké účely, tak, pokud si dobře vzpomínám, by k tomu měl mít podle zákona na ochranu osobnosti váš souhlas a ještě by to měl dělat „přiměřeným způsobem“. Tzv. paparazziové argumentují tím, že to dělají pro zpravodajské účely, nicméně do soukromí osob vstupují tak výrazně, že se často pohybují na hraně nebo za hranou zákona. Etiketa nám na to řekne, že nesmíme ve společnosti jakkoliv obtěžovat lidi, pokud si to nepřejí, ale tohle je hlavně problém etický.“
Alena Perková, moderátorka: „Je tedy nahota na bulvárních fotkách vůbec společensky přípustná?“
Milan Knotek, znalec etikety: „Pokud se budeme držet pravidel etikety, tak samozřejmě není přípustné, aby šel někdo do společnosti bez spodního prádla nebo s výrazně odhalenými partiemi. Ale etiketa je jeden svět a druhý svět jsou módní trendy, specifický život uměleckých celebrit a mediální chování založené právě na takových věcech. Dokud bude nahota v bulváru lidi zajímat, a ona je zajímá, dokud budou lidé preferovat informace, které vůbec nemají pro jejich život smysl, tak se takové záběry budou pořád objevovat. Já bych paní Zdence vzkázal, ať si z toho nic nedělá, protože celebrity, které zmiňuje, často samy chtějí, aby byly takto fotografovány, protože je to udržuje ve veřejném povědomí.“
Milan Knotek, znalec etikety: „Za děti obvykle objednává dospělý, ale čtrnáctiletý syn se toho už zhostit může. K vrchnímu se chová slušně, nepřivolává ho hlasem ani divokou gestikulací. Vrchní přijde sám, nebo na něj stačí obrátit pohled a on pochopí. Objednáváme stručně a věcně. Je toho hodně, o čem bychom mohli povídat, ono taky záleží na tom, které jídlo rodina zvolí – pokud mořské potvory, má to zase zvláštní pravidla, na to ale nemáme čas…“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.