Březnová procházka oblohou

Některá souhvězdí mizí ve slunečním lesku, jiná z něho vystupují. Spatřit můžeme ještě všechna zimní souhvězdí, jako je Orion, Blíženci, Býk, Malý a Velký pes. S postupujícím večerem a nocí se u objevují souhvězdí jarní, k nimž patří poměrně nenápadné souhvězdí Raka, východně od Blíženců. Ještě dále k východu nalezneme velmi jasnou hvězdu Regulus v souhvězdí Lva. Nad severovýchodem pomalu vystupuje Pastýř se svou nejjasnější hvězdou, načervenalým Arkturem.
Na ranní obloze nad jihovýchodem září jako "Jitřenka" planeta Venuše. Je to vedle Měsíce poslední objekt, který ještě před východem Slunce spatříme. Odtud její jméno - byla to poslední "jitřní hvězda", která předcházela Slunci. Zářila-li na obloze večer po západu Slunce jako to první jasný objekt, byla nazývána "Večernicí". Ráno po čtvrté hodině, ještě za tmy, můžeme v souhvězdí Střelce, nízko nad obzorem vidět načervenalou planetu Mars. Na večerní obloze nejspíš nepřehlédneme ani největší planety naší sluneční soustavy. Saturn se právě nachází v souhvězdí Býka a Jupiter v souhvězdí Raka. Za tři roky se obě planety od sebe značně vzdálily. Vedete-li si záznamy, pak zjistíte, že v květnu roku 2000 zářila tato tělesa na obloze spolu s Venuší velmi blízko sebe.
A jak jsme na tom s úkazy? Desátého a jedenáctého března bude Měsíc na pouti souhvězdím Býka procházet nejdříve poblíž Aldebaranu, nejjasnější hvězdy souhvězdí Býka, a poté poblíž Saturnu. Patnáctého března ráno nastane konjunkce Jupiteru s Měsícem. V noci z pětadvacátého na šestadvacátý březen projde Měsíc poblíž Marsu. Osmadvacátého ráno můžeme v zorném poli malého dalekohledu - stačí triedr, spatřit poblíž Venuše planetu Uran. V dalekohledu, který nepřevrací obraz, ji nalezneme nalevo mírně dole, méně než půl úhlového stupně od Venuše, tedy ve vzdálenosti menší, než je měsíční úplněk. Připomeňme, že právě v březnu před 26 lety objevila kosmická sonda Voyager 2 prstence Uranu. Ty ovšem v dalekohledu neuvidíme. Důležitým datem je 21. březen. Asi tušíte, proč. Necelé dvě hodiny po půlnoci, tedy po začátku tohoto dne, vstoupí Slunce do znamení Berana a nastane jarní rovnodennost, čili astronomické jaro.
A na závěr tradičně měsíční fáze: 3. března je Měsíc v novu a není tedy vidět. Jedenáctého bude v první čtvrti vidět na večerní obloze a téměř do půlnoci. Do úplňku doroste 18. března, kdy bude pozorovatelný po celou noc - samozřejmě, bude-li jasná obloha. Pak už bude ubývat do poslední čtvrti, která nastane o týden později, 25. března. Tehdy náš souputník vychází po půlnoci a je vidět i na ranní obloze.

Miroslav Zimmer