Boudy: Hejbací kámen

Balvan je součástí řady kamenů přírodního původu a leží na jejím nejvyšším bodě. Spočívá přitom na kamenech, které téměř polovinou svého objemu přečnívá a proto je částečně pohyblivý. Roku 1930 prováděl kolem kamene vykopávky archeolog Bedřich Dubský. Povšiml si přitom několika nepravidelných jamek na jeho povrchu. Právě tento objev ho možná povzbudil a inspiroval k výzkumu - na umělý původ tzv. obětních kamenů se už tehdy sice nevěřilo, jamky (nebo chcete-li misky) však mohly být i přes svůj přirozený původ k nějakým rituálům využívány. V prostoře pod přečnívající částí kamene vykopal Dubský uhlíky a také drobné střepy keramiky, stejné, jaká byla nalezena na blízkém hradišti na vrchu Hrad a také v nedalekých pravěkých mohylách - tuhované misky a úlomky hrnce z pozdního halštatu a starší doby železné. Dubský tu objevil i několik zlomků zvířecích kostí. Z těchto nálezů se někdy usuzuje, že přírodní "hejbací kámen" u Bud byl obyvateli hradiště používán ke kultovním účelům. Celý Malý Kosatín mohl být, podle některých badatelů, dokonce jakýmsi posvátným okrskem s přirozenými kamennými řadami, obětním viklanem a hřbitovem, sloužícím obyvatelům hradiště. Jiní odborníci však objevy tohoto typu nepovažují za pozůstatky pravěkých rituálů. Poukazují na to, že podobné výrazné kameny mohly být užívány i pro orientaci v terénu, či jako přirozená ochrana před nepohodou na cestách.
Blízké hradiště na vrchu Hrad bylo kdysi nejspíše strážním místem na cestě z Pootaví k severu a sloužilo nejen Keltům, ale i Slovanům, až do mladší doby hradištní. Podle pověsti zbudovaly toto hradiště tři panny, které všechno kamení nanosily na vrchol hory ve vlastních zástěrách. Námaha jim nakonec nebyla nic platná - nepřítel pevnost dobyl a panny byly zabity na útěku. O budském viklanu se bohužel žádná pověst nedochovala. Musíte si ji vymyslet sami, až se k němu vydáte. Najdete jej snadno. Na Hrad i Kosatín vede turistická značená stezka ze vsi Boudy.

Prameny:
Bedřich Dubský: Pravěk jižních Čech. Blatná 1949
Karel Sklenář a kol.: Archeologické památky - Čechy, Morava, Slezsko. Opava 1993
Anna Bauerová: Keltové v Čechách. Paseka, Praha - Litomyšl 1996
Jiří Fröhlich: Písecko v zrcadle archeologie. Písek 1997

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého druhého Planetária v měsíci.