Betlémy severních Čech
Neapolský betlém v Lipové na Šluknovsku, to je venkovská Itálie v pohybu
Betlém ve Šluknově vznikl v době covidu v letech 2020 – 2021. Jeho autorem je Pavel Volf jr. Celková kompozice, stavby, i doplňky jsou dílem autora, figurky samotné jsou zakoupené v Neapoli a jsou z vysokotlakého PVCT. Jsou barevné, s výškou do 10 centimetrů.
Krajinu tvoří kůra, která je upravená tak, že působí jako skála. Betlém zabírá necelé 2krát 1,3 metru, na výšku dosahuje cca metr.
Betlémy neapolského typu jsou trochu jiné, než jaké známe z Česka. Hlavní rozdíl je v tom, že Svatá rodina – sv. Josef, Panna Maria a malý Ježíšek nejsou středobodem kompozice, ale divák je musí chvíli hledat.
Místo v chlívku nebo ve skále bývá Svatá rodina umístěna do antického chrámu, resp. do jeho ruiny s antickými sloupy a zdobenými hlavicemi.
Mezi typické postavy neapolských betlémů patří kromě Svaté rodiny také král Herodes a jeho římští vojáci, mouřeníni v turbanech, za kterými se objevují tři mudrcové, ale také muzikanti, mnich, cikánka s nemluvnětem v náručí, spící pasáček a další.
Právě život neapolských, úplně obyčejných lidí, to je to, na co se neapolské betlémy zaměřují nejvíce.
Neapolský betlém v Lipové působí velmi živě – tvoří ho okolo stovky postaviček, které jsou zachyceny v pohybu: všude se něco odehrává.
Najdete v něm obchodníky, kteří pod širým nebem prodávají své zboží, pizzaře, který sází pizzu do pece, hospodské a hosty v trattorii, sklepmistra, pracující muže a ženy, hrající si děti.
Fascinující jsou drobné detaily: výrazy figurek v obličeji, jídlo napíchnuté na vidličce, otýpka dříví, klobouk, koruna krále.
Určitě si vyhraďte na prohlídku dostatek času – vjemů je hodně a budete postupně objevovat nové a nové příběhy.
Neapolský betlém v Lipové na Šluknovsku najdete ve výstavních prostorách tamního infocentra – vystaven bývá spolu s dalšími asi 30 betlémy pouze v adventním období.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
