Bazalka – pro chuť na sex a proti nadýmání
Je rostlinou uctívanou i proklínanou. Základem jejího názvu je řecké basileus neboli král. Podle legendy rostla namístě, kde svatý Konstantin a svatá Helena našli svatý Kříž. Existovala ale i další verze, totiž že pojmenování bazalka vzniklo z latinského basiliscus, bazilišek, a označuje tedy rostlinu ďábelskou.
Rostlina bazalka
Bazalka patří do čeledi hluchavkovité (Lamiaceae), rodu bazalka (Ocimum). Jednoletá teplomilná rostlina pochází z tropických oblastí Asie, odkud se k nám rozšířila koncem 12. století. Pěstovala se hlavně v klášterních zahradách a využívala jako léčivka i koření. Její chuť a vůně je ostrá a aromatická.
Nejčastěji využívané druhy bazalky
bazalka pravá (Ocimum basilicum)
bazalka líbezná (Ocimum gratissimum)
bazalka kilimandžárská (Ocimum kilimandscharicum)
bazalka americká (Ocimum americanum)
bazalka posvátná (Ocimum sanctum)
Bazalka jako léčivka
Vynikajícím lékem je bazalka při zažívacích potížích a nadýmání. Účinkuje protizánětlivě a potopudně, užívá se při horečkách. Podporuje činnost ledvin, funguje proti stresu, zklidňuje nervy, zlepšuje náladu a mírní bolesti hlavy. Jen pozor na množství bazalky, ve vyšších dávkách neuklidňuje, ale způsobuje podráždění. Lidová medicína ji doporučuje také při úplavici, bolestech zubů, kašli a zánětech kůže. Silice v jejích listech snižují svědění po bodnutí hmyzem, kafr z bazalky je součástí mastí proti revmatismu. Ze slizovitých semen se vyrábí tonizující nápoj. Strava bohatá na bazalku navozuje chuť na sex, její složky mají totiž také afrodiziakální účinek.
Bazalka v kuchyni
Poslouchejte také: Recept na bazalkové pesto a bazalkový ocet
Jako nenahraditelné koření je bazalka oblíbená především v Itálii, Středomoří, USA, Mexiku, Thajsku, jihovýchodní Asii a Africe. Používá se hlavně sušená, čerstvá pak pro výraznější chuť a vůni. V italské kuchyni patří do receptů s rajčaty, salátu Caprese, na pizzu a k mozzarelle, dělá se z ní Pesto alla Genovese. Ochutí dušené maso, omáčky i polévky.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Preuss: Ústava hovoří jasně. Omezení prezidentovy pravomoci je protiústavní
-
ŽIVĚ: Plzeň v Evropské lize prohrává s belgickým Unionem. Radiožurnál Sport vysílá přímý přenos
-
Obecní firma krmí vojáky NATO na Slovensku. Kde vaří a proč ji armáda vybrala, není jasné
-
Bartha vrátí městský byt na Žižkově. Za vypovězení nájemní smlouvy ale od radnice požaduje omluvu