Banány nebo kysané zelí. I takové „pamlsky“ nacházejí myslivci v krmelcích. Zvířata to může zabít

„Máme uklizeno, přikrmeno, támhle máme zbytek soli, ještě nám ho nikdo nesebral. To je taky šílený nešvar – sbírání kusové soli od krmelců,“ konstatuje myslivec a zemědělec Vojta Hajný, který se stará o několik krmelců turistické stezky na Dymník u Rumburku.

Už několikrát se stalo, že odsud musel vyklízet různé pochutiny, které sem někdo zvířatům přinesl.

„Bohužel nám sem lidé naházeli například shnilá jablka a banány. To největší zlo jsou vánočky, koláče, slupky od brambor a zbytky ovoce nebo zeleniny,“ vypočítává Hajný a pokračuje: „Jsou schopný sem vysypat kyselé zelí ze sklenice. Ta zvěř to sežere, a pak z toho má akutní průjmy.“ To zvěř vysílí a následně pak kvůli tomu může i pojít.

„Nemyslím si, že to tam vozí s cílem ublížit, jenom tomu prostě nerozumí. Ta osvěta by měla probíhat,“ říká myslivec Milan Dařina.

Problém s nevhodným dokrmováním řeší také zemědělci a ornitologové

„Jsem i zemědělec. Máme zástavové býky, kterým lidé vysypali celý vlek jablek. Dva z býků uhynuli, zbytek z nich musel sníst půl palety dřevěného uhlí, abychom ty průjmy zastavili,““ popisuje Hajný.

Kromě zemědělců se s nevhodným přikrmováním divokých zvířat setkávají i ornitologové.

„Lidé si myslí, že vodní ptáci snědí úplně všechno. Nedávno jsem viděl chlebíčky s bramborovým salátem hozené do vody,“ kroutí hlavou ornitolog a ředitel národního parku České Švýcarsko Pavel Benda.

Přidává proto pár rad, kterými se při přikrmování ptáků řídit: „Určitě ne slané, sladké, přepálené, smažené nebo kořeněné věci. Ty prostě do krmítek nepatří.“

Obecně platí, že než lidé vyrazí do lesa přilepšit zvěři, měli by se poradit s nejbližším myslivcem, nebo odborníkem, který jim poradí, co mohou divokým zvířatům předložit, aniž by to ohrožovalo jejich život.