59 let staré vzpomínky na předválečné poměry v sokolovském dole. Jak vysvětlit zelenou energii. Výročí Adolfa Kindermanna
První srpnové vydání Sousedů začínáme rubrikou Archivní návraty, ve které si pouštíme zajímavé německojazyčné nahrávky z archivu Českého rozhlasu. Tentokrát to bude nahrávka z roku 1965 určená pro německé vysílání.
Jde o rozhovor redaktora Viktora Saxla se dvěma německými horníky ze sokolovského dolu Marie Majerové, Andreasem Dörflerem a Antonem Ziegelem, o poměrech na dole za první československé republiky, když ještě důl patřil soukromému vlastníkovi Hansi Christophu Seebohmovi.
Povídání je patřičně ideologicky zabarvené, za poslech ale stojí především jako ukázka němčiny, kterou hovořili sudetští Němci.
Energiewende – tímto slovem se v Německu označuje přechod z fosilní energetických zdrojů na obnovitelné. Podobně jako v Čechách Green deal, ani v Německu nemá Energiewende poslední dobou nejlepší zvuk. Ve středním Sasku v obci Neukirchen se snaží obyvatelům ukázat, že jde o dobrou věc. Reportáž z této obce nám poslali kolegové z naší partnerské stanice MDR 1.
Výročí týdne patří duchovnímu Adolfu Kindermannovi. Narodil se 8. srpna 1899 se v Neugrafenwalde/Nové Hraběcí u Šluknova/Schluckenau v rolnické rodině.
U jezuitů v Bohosudově získal maturitu, po které odjel do Říma studovat filozofii a teologii a kanonické právo a přijal kněžské svěcení.
Po návratu učil Adolf Kindermann nejprve náboženství v Ústí nad Labem, pak kanonické právo na kněžském semináři v Litoměřicích a poté i na pražské Univerzitě Karlově.
V roce 1939 založil Sudetoněmeckou teologickou školu pro německé kněze z českých a moravských diecézí. Během druhé světové války nemohl Kindermann vykonávat kněžské povolání a byl pod dohledem gestapa. Po skončení války působil v internačních táborech pro Němce.
V roce 1946 byl ze své vlasti nuceně vysídlen a usadil se v Hessensku v Königstein im Taunus, kde se staral o katolické vyhnance a také podporoval katolické kněze za železnou oponou. Mimo jiné získal Velký záslužný spolkový kříž s hvězdou. Zemřel v roce 1974.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.