300: Bitva u Thermopyl

6. duben 2007

Každý ten příběh zná ze školních lavic: v 5. století před Kristem byly řecké osady podrobovány nájezdům kočovných národů z Persie a se střídavými úspěchy bránily své malé městské státy. Bitva u Thermopyl, která se odehrála v roce 480 před naším letopočtem vstoupila do dějin jako mýtus o odvaze spartského krále Leonida, který s hrstkou svých vojáků odolával přesile Peršanů, a o zradě která vedla ke spartské porážce. UVNITŘ TRAILER!

0:00
/
0:00

Velkofilmem z roku 1962 300 Sparťanů se nechal inspirovat slavný komiksový autor Frank Miller a vytvořil "grafický román", nazvaný lapidárně 300. Spolu s režisérem Zackem Snyderem pak příběh o jedné z nejslavnějších bitev starověku převedl na filmové plátno podobným způsobem jako kultovní Sin City: jednotlivé obrázky původního komiksu komponoval jako filmové záběry. Vznikl tak film vysoce stylizovaný, zachovávající původní poetiku grafického ztvárnění, který výtvarnou stránku povýšil na alfu a omegu všeho, co se na plátně odehrává.

300: Bitva u Thermopyl

Samotný příběh je prostý - spartská polis, líčená jako polovojenský stát (včetně obligátního shazování nemluvňat ze skály) vyznávající hodnoty boje, cti a slávy, je napadena perským vojskem. Úplatné orákulum radí nebojovat, ale Leonidas se se třemi stovkami mužů postaví na odpor v bájné thermopylské soutěsce. A přestože jsou on i jeho válečníci zrazeni, v třídenní bitvě předvede hrstka Sparťanů obdivuhodné válečnické umění, zaťatost hraničící se sebeobětováním a schopnost vtipkovat tváří v tvář smrti.

300: Bitva u Thermopyl

Ohromující vizualita válečnického spektáklu tvoří z Bitvy u Thermopyl strhující podívanou: bitevní scény komponují tvůrci jako krvavý balet, v němž má každé máchnutí kopím a výskok do výšky své přesné místo a účel. Barevná paleta je zredukovaná na odstíny hnědé a šedi, které akcentují karmínové pláště spartských vojáků a zlaté lány obilí. Výrazně stylizované nejsou jen exteriéry a akční scény, ale i postavy samotné. Charismatický Leonidas a jeho věrní vypadají jako prototypy starořeckých válečníků - s vyrýsovanými břišními svaly, v sandálech a přilbách pronášejí plamenné projevy na téma svobody, perské vojsko naopak představuje pestrou směs exotických válečníků a monster, z nichž některá si odskočila z jiného žánru. Perský král Xerxes s piercingem, zlatými šperky a make-upem pak symbolizuje zlatý hřeb východní dekadence, ostře kontrastující se spartskou jednoduchostí a účelností.

300: Bitva u Thermopyl

Není bez zajímavosti, že v tomto kontextu vzbudila Bitva u Thermopyl mediální kontroverzi. Sparťanům i Peršanům jsou přisuzovány zcela současné role v blízkovýchodním válečném konfliktu a americká média hledají (a některá i nacházejí) paralely mezi válčícími státy a starověkým mýtem. Je paradoxní, že právě popkulturní podívaná bez jakýchkoliv ambicí vzbudí takovou vlnu vášní i nevole. Označovat 300: Bitvu u Thermopyl za film je totiž trochu nadsazené. Samo výtvarné pojetí celý snímek neutáhne a bez kvalitního scénáře a příběhu to na plátně nefunguje. Dobře se na to dívá, ale samo o sobě to nestačí. Samo o sobě to nestačí, ale dobře se na to dívá. Vyberte si.

300: Bitva u Thermopyl

Související odkazy: oficiální stránky filmu, ČSFD (flash trailer), Warner Bros.

300: Bitva u Thermopyl (300), Akční / Dobrodružný / Válečný / Drama , USA, 2007, 117 minut

Režie: Zack Snyder, scénář: Kurt Johnstad, Michael Gordon, Zack Snyder, kamera: Larry Fong, střih: William Hoy, hudba: Tyler Bates, výtvarník: Isabelle Guayová, námět: Frank Miller, speciální efekty: Roland Blancaflor, Ben Bornstein

Hrají: Rodrigo Santoro, Andrew Tiernan, Lena Headeyová, Gepard Hitler, David Venhan, Tom Wisdom

autor: Věra Šmejkalová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.