Znamení židovského domu

Půjdete-li pražskou Širokou ulicí, těsně před Starým židovským hřbitovem stojí s číslem 5 v letech 1910 a 1911 vystavěný spolkový a činžovní dům pro židovský dobročinný spolek Chevra kadiša.

Někdejší minulost připomíná nejen hebrejský název spolku nad průčelím, ale i malé pouzdro se třemi hebrejskými písmeny Š, D a J napravo u vchodu. Odkazují ke slovu Šadaj, což znamená Bůh Všemocný, ale tradiční židovský náboženský výklad je považuje i za počátek slov „šomer daltot Jisrael“ – neboli „střeží dveře Izraele“.

Už jen z toho je zřejmé, že taková schránka má v tradičním židovství velký význam, a dodejme, že od dávnověku. Hebrejsky se jí říká mezuza, doslova „veřej“, a uvnitř skrývá ručně psaný pergamenový svitek s částí textu z hebrejské Bible. Uvozen je vyznáním víry „slyš Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jediný“ a na tato slova navazuje výzva ke službě Stvořiteli, příslib Božího přispění za dodržování jeho ustanovení, ale i varování před nepřízní, pokud člověk sejde z Boží cesty.

Moše ben Maimon, slavná židovská náboženská autorita 12. století, to vyjádřil konkrétněji: „Pokaždé, když člověk vstupuje a vychází, je (díky mezuze) konfrontován s jednotou Boha (...) a připomíná si svou lásku k Němu. Procitá ze své otupělosti a ze zapletení do marnosti pomíjivých věcí.“

Mezuza tak v židovské tradici nikdy nebyla a není jakýmsi vnějším ochranným znamením, amuletem, ale významnou součástí náboženské identity. Svým způsobem to dokládá péče, která se od talmudických dob týká jejího rituálně správného zhotovení počínaje speciálně upraveným pergamenem a striktně stanoveným způsobem uspořádání a psaní stanovených 713 písmen. K tomu se ve starověku a středověku používalo rákosové pero, k čemuž Talmud vztahuje výrok na paměť bohabojnému písaři: „Muž by měl být vždy jemný jako rákos, nikdy ne nepoddajný jako cedr.“

A proč je mezuza upevňována na veřej šikmo? Je to kompromis středověké rabínské diskuse, zda mezuzu zavěšovat vodorovně či svisle.

Mezuza však má i svou moderní historii. Důraz na její věroučné poslání by neměl zastřít, že se v posledních staletích stala i okrasným a neméně sběratelským předmětem. Proslavená americká sbírka Belly Rosenbaum, dnes k vidění v Jeruzalémě, čítá na 5000 položek z desítek zemí a materiálů zpracovaných více než 60 technikami!

A co k mezuzám, teď již zcela aktuálně, také patří: V řadě evropských zemí, ale i ve Spojených státech si je v posledních letech mnozí Židé z obavy z antisemitismu z veřejí svých domů i bytů raději odstraňují.