Zeměměřiči prověřují, jak moc se hýbají stavby i krajina v okolí těžby uhlí na Chomutovsku

Pod řadou měst a obcí se totiž nachází bývalé hlubinné doly. Vliv může mít i současná povrchová těžba uhlí. Podle geologů ale žádné akutní nebezpečí nehrozí.

Na Chomutovsku budou až do listopadu zeměměřiči kontrolovat pohyb zhruba 1 500 značek nivelace.

Současná těžba domy téměř neohrožuje

Začínají v Jirkově, budova zdejšího nádraží za 20 let klesla o 2 centimetry. Nedaleko odtud jsou ale poklesy znatelnější.

„Největší poklesy jsou v oblasti Jezeří a Horní Jiřetín, tam jsou ty poklesy daleko významnější,“ říká vedoucí zeměměřičské čety Tomáš Klofáč.

V roce 2013 se právě v Horním Jiřetíně propadla do bývalé šachty zahrada u domu, zbyl po ní šestimetrový kráter.

Lidská sídla by dnes ohrožena být neměla, říká hydrogeolog výzkumného ústavu hnědého uhlí, Jan Burda: „Historicky máme příklady toho, kdy byly skutečně negativní dopady té těžby na sídla, která tady v kraji byla. Stávající rozsah těžby ale má jen minimální dopad na současná sídla.“

Lidé se vracejí do míst, kde se dřív těžilo – to může být občas nebezpečné

Nebezpečí ale může nastat ve chvíli, kdy se staví na místech, pod kterými se před desítkami let těžilo uhlí. Kdysi lidé z těchto míst odešli, teď se tam ale vrací.

Tzv. geodetické body, tedy nivelační značky jsou na veřejných budovách i soukromých domech. Jejich majitelé ale často neví, co si s nivelační značkou počít, když dům například zateplují. Zeměměřiči se proto často setkávají s tím, že značku majitel domu znehodnotí, nebo nevhodným zásahem znemožní samotné měření.

Obdobná měření, která teď Zeměměřičský úřad Praha provádí na Chomutovsku, se pravidelně po 8 až 10 letech opakují také na Ostravsku, Kladensku nebo severním Plzeňsku.