Země jako kosmická střelnice a koně v mongolských stepích

Polský inženýr Aleksander Doba už dvakrát přepádloval Atlantik. Zatímco na přelomu let 2010–2011 přeplul na svém speciálně upraveném kajaku ze Senegalu do Brazílie, loni v listopadu se vydal na podstatně delší cestu, dlouhou skoro devět tisíc kilometrů. Vyplul z portugalského Lisabonu a po krátkém mezipřistání na Bermudách vstoupil 17. dubna na pobřeží severoamerické Floridy. Je první, komu se to podařilo. A to je mu už sedmašedesát.

Už své deváté hříbě nedávno porodila klisna Zeta, která byla před šestnácti lety jedním z prvních koní Převalského, přepraveným z Čech do Mongolska. Kromě Zety bylo od 90. let do mongolských stepí, kde tito divocí koně původně žili, převezeno více než sto koní – velká část z nich z iniciativy pražské zoologické zahrady. Ve dvou národních parcích v Mongolsku dnes žijí divoce asi tři stovky koní Převalského. Před 40 lety nežil v přírodě ani jeden.

Brněnští vědci vytvořili aplikaci pro chytré telefony FlowerChecker, která pomáhá s botanickým určováním rostlin. Prozatím nepracuje sama. Rostliny určuje tým botaniků podle fotografií, které jim uživatelé posílají. Vzniká tak databáze ukázkových příkladů, která v budoucnu umožní, aby aplikace pracovala víceméně samostatně, bez pomoci člověka. Už teď je o ní velký zájem a botanici řeší denně několik stovek dotazů z celého světa.

Stádo koně Převalského z oblasti Tachin us|foto: Zoo Praha, Jaroslav Šimek

Od loňské události v Čeljabinsku věnují média i veřejnost velkou pozornost jakémukoliv pádu vesmírného tělesa. Stranou jejich zájmu nezůstala ani událost, k níž došlo 19. dubna nad přístavem Murmansk na severu Ruska. Nebe tam rozzářil velmi jasný bolid. Podle astronomů způsobilo světelný jev nejspíš těleso, které bylo součástí meteorického roje Lyrid. Neškodně shořelo vysoko v atmosféře a žádné zbytky na Zemi nedopadly.

Podle americké Nadace B612 zaznamenala síť, která po celém světě monitoruje testy jaderných zbraní, od začátku 21. století přinejmenším 26 otřesů, způsobených dopadem nějakého většího kosmického tělesa. Znamená to, že tyto úkazy jsou častější, než si vědci dosud mysleli, a že jich spousta vůbec nebyla zpozorována. K událostem podobným té čeljabinské došlo podle Nadace také v Indonésii, Jižním ledovém oceánu a ve Středomoří.

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 17/2014, 26. dubna.