Základem dobré úrody je dobrý jarní řez
„Čím dříve řežete jádroviny, tím víc rostou. Když to ořežete, máte naději, že vám tam zase vyrostou vlky," vysvětluje zkušený železnobrodský zahrádkář František Bartůněk. „Pozdnější řez nutí strom k vytváření květových pupenů a víc plodí," dodává.
Vhodný čas na průřez přichází právě teď v druhé polovině dubna a začátkem května.
Nic ale neplatí obecně. Některé odrůdy vyžadují řez dřívější, většina však spíš pozdnější. Doba řezu není jedinou častou chybou pěstitelů. Záleží také na způsobu řezu.
I tady platí individuální přístup a je dobré se na strom nejdříve podívat trochu z dálky a ujasnit si, čeho řezem chceme dosáhnout. „Já jsem zastáncem názoru tvarovat korunu, aby nebyl vnitřní vrchol, tedy duté koruny,“ říká František Bartůněk. „Je vzdušná, může tam slunce a omezí to třeba sazovitost ovoce," doplňuje.
Výhodou duté koruny je také to, že prořez i sklizeň většinou zvládnete ze země bez šplhání do výšek. Po řezu je nutné ošetřit rány. Stačí ty věští o velikosti jednoho a půl či dvou centimetrů. A protože jsou stromy již v míze, je tu čas na roubování.
Odborníci začátečníkům doporučují roubovat za kůru. "Normálnímu smrtelníkovi, který to nikdy nedělal, by se měla jabloň ujmout vždycky," konstatuje František Bartůněk. Podle jeho kolegy Milana Mastníka by roub měl být velký alespoň na tři očka a řezná plocha by měla mít alespoň čtyři centimetry.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
