Zahrada augustiniánského kláštera ve Vrchlabí představuje krkonošskou flóru
Klášterní zahrady sloužily dříve zejména pro potřeby kuchyně mnichů a klášterní lékárny, pro veřejnost přístupné nebyly. Dnes je tomu naštěstí jinak, a tak leckterá klášterní zahrada zve k procházkám a relaxaci. Ta u kláštera Augustiniánů ve Vrchlabí nabízí navíc i poučení.
Po rekonstrukci se pro veřejnost otevřela v létě roku 2013 a návštěvníci v ní najdou na malé ploše ukázku toho, co všechno roste v našich nejvyšších horách Krkonoších i co se pěstovalo na záhonech a políčcích u krkonošských chalup.
Improvizované koryto řeky Labe s typickými oblázky ukazuje specifické rostlinstvo, které se vyskytuje na březích horské říčky. Najdeme tu třeba devětsil, kostival anebo bolševník. Ne však bolševník velkolepý, který se rozrostl jako nepříjemný a jedovatý plevel, ale bolševník obecný.
Klášterní zahrady kdysi především „živily“ členy mnišského řádu, takže se v nich běžně pěstovala zelenina, ovoce, ale také bylinky, které mniši zpracovávali v klášterní lékárně. I dnes tu tedy najdeme bylinný záhon s kuchyňskými bylinkami, jako je máta, meduňka, libeček, pažitka, dobromysl, mateřídouška nebo tymián, ale také s léčivkami - kontryhelem, andělikou lékařskou, náprstníkem červeným nebo šafránem.
Vřesy a trávy v dalším záhonu zase znázorňují rostliny typické pro hřebeny Krkonoš, o pár metrů vedle najdete pro změnu ukázku typické květnaté louky.
Velkou část zahrady zaujímá i štěpnice starých a regionálních odrůd ovocných stromů, které se už nikde jinde než ve Vrchlabí nevidí. Ovoce bývalo totiž jedním z mála zdrojů vitamínů, a tak krkonošští boudaři měli vždycky u chalupy nějakou tu jabloň, hrušeň, švestku či třešeň. A jedna odrůda je dokonce nejspíš v Krkonoších i vyšlechtěná – je to odolné jablko zvané benecké.
Záhony s ukázkami horské flory doplňuje i geologická expozice pod širým nebem. Tvoří ji velké kusy základních krkonošských hornin. Více informací najdete na www.krnap.cz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Nominace Tuleji nebyla nejsprávnější, říká Pekarová Adamová. Ženíšek podle ní zvládne situaci uklidnit
-
Senát Národohospodářské fakulty VŠE nezvolil nástupce Ševčíka, jediný kandidát na děkana neuspěl
-
‚13. listopad ho nakonec dostihl.‘ Kreslíř a přeživší útoku na Bataclan Dewilde spáchal sebevraždu
-
Výřečná svědkyně a znechucený Trump. U soudu v New Yorku vypovídá pornoherečka Stormy Daniels