Začíná Divadelní festival německého jazyka. Uplynulo 102 let od narození lyžaře Gustla Berauera
V sobotu 2. listopadu v Praze začíná jedna z nejvýznamnějších akcí věnovaná německojazyčné kultuře. Pražský divadelní festival německého jazyka.
Jaký bude letošní už 29. ročník? O tom naše spolupracovnice Jarmila Wankeová hovořila s Petrem Štědroněm, ředitelem divadelního festivalu německého jazyka.
Reportáž kolegů z naší partnerské německé rozhlasové stanice MDR nás zavede do Krušných hor. V krušnohorském Marienbergu byl položen základní kámen návštěvnického centra hornické oblasti Krušnohoří. Kromě jiného tu bude expozice o osmisetleté historii hornictví v české i německé části Krušných hor.
Medailonek Gustava Berauera
Ve výročí týdne si připomeneme lyžaře Gustava „Gustla“ Berauera. Narodil se 5. listopadu 1912 se v Peci pod Sněžkou v rodině krkonošských horalů.
Už od dětství lyžoval. Jak bylo tehdy obvyklé, závodil v různých lyžařských disciplínách. V letech 1936, 1937 a 1938 se stal čtyřikrát mistrem Československa, a to dvakrát v běhu na 18 kilometrů a dvakrát v alpské kombinaci.
Gustal Berauer patřil ke stoupencům Konráda Henleina, a tak v roce 1938 po vyhlášení mobilizace utekl do Německa, kde vstoupil do NSDAP a do jednotek SS.
Po připojení Sudet k německé říši získal v únoru 1939 titul mistra Německa v běhu na lyžích a o pár dní později k němu v polském Zakopaném přidal titul mistra světu v severské kombinaci.
Později musel jako důstojník horských myslivců odejít na frontu. Na východní frontě byl těžce zraněn, proto se už po válce nemohl závodnímu lyžování věnovat. Působil tedy jako lyžařský instruktor a později si otevřel obchod se sportovními potřebami.
Svět závodního lyžování ale Gustl Berauer neopustil – angažoval se v něm jako funkcionář. V 60. letech byl čtyři roky členem výkonné rady Německé sportovní asociace a na přelomu 60. a 70. let předsedal Mezinárodní lyžařské federace pro severskou kombinaci.
Gustl Berauer zemřel v roce 1986 v bavorském Schliersee.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.