Výstava v Žatci připomíná adventní zvyky našich předků. Některé určitě neznáte

22. prosinec 2017
Česko – země neznámá

Až opadá listí je název výstavy v Regionálním muzeu v Žatci. Seznamuje návštěvníky s adventními a vánočními lidovými zvyky v období od svatého Martina do Tří králů a připomíná i ty obyčeje, které už se dávno vytratily z obecného povědomí. Znáte třeba honění Ambrožem?

Obchůzky Barborek (4. prosince)

V současnosti se o tomto svátku řežou třešňové nebo višňové větvičky. Čekáme, jestli nám doma ve vodě rozkvetou. Kdysi obyčej dodržovaly jen neprovdané dívky. Pokud haluzka na Štědrý den vykvetla, měla dívka zaručeno, že se příští rok vdá.

Zvyk krásně popisuje i Božena Němcová v povídce Pohorská vesnice – tam si dokonce dívky nesly rozkvetlou větvičku na půlnoční mši do kostela a který chlapec jim větvičku sebral, za toho se měly vdát.

Ale bíle oblečené ženy „Barborky“ měly jinou roli. Obcházely jednotlivá stavení, vyptávaly se, zda byly děti celý rok hodné a umějí-li se modlit. Hodné děti pak odměňovaly sladkostmi, zlobivé vyšlehaly proutkem. Později roli převzala trojice Mikuláš, čert, anděl a v této podobě se zvyk drží dodnes.

Honění Ambrožem (7. prosince)

Za Ambrože se většinou převlékal muž. Měl bílý hábit a černou vysokou špičatou čepici, v ruce nesl koště a pytel nebo koš s cukrovinkami. Obcházel kostel a lákal k sobě děti. Běda ale, když se k němu nějaké dítě přiblížilo, protože potom dostalo ránu koštětem. Nějaká laskomina přesto taky „upadla“. Dnes je tento zvyk zcela zapomenutý.

Svatá Lucie (13. prosince)

Také ke svaté Lucii se vázaly tradiční obchůzky. Ženy v bílých košilích nebo pláštích a obvykle s černou maskou ve tvaru velkého špičatého zobáku navštěvovaly stavení a kontrolovaly, zda se na jejich svátek nepřede nebo nedere peří. Tyto činnosti byly totiž zapovězené, Když ženy zjistily přestupek, peří rozfoukaly a předivo potrhaly, takže byla práce marná.

V žateckém Regionálním muzeu na výstavě Až opadá listí si můžete některé zvyky sami vyzkoušet

Někde měly obchůzky Lucek ještě přímo horrorový moment. Lucky totiž držely v ruce nůž a zlobivým dětem hrozily, že jim rozpářou břicho. Byla to připomínka mučednické smrti svaté Lucie.

Vánoční věštby a čarování

Svatý večer je přímo protkaný různými obyčeji a tradicemi sahajícími až do dob pohanských. Věštilo se například z rozkrojených jablíček. V žateckém muzeu vám mimochodem poradí, jaké jablíčko si pro věštbu vybrat, abyste si zajistili šťastnou hvězdičku. Je prý potřeba podívat se na bubáka. Bude-li tam z okvětních lístků vyskládaná hvězdička, máte zaručeno, že bude i uvnitř jablka.

Zdravá jádra ořechů také zvěstovala zdraví pro další rok. Skořápky jako lodičky s malou svíčkou věštily, kdo se příští rok vydá na cestu. Svobodné dívky házely střevícem. Když padl na zem špičkou ven ze dveří, mohla dívka počítat se svatbou. Také se tahala polínka z hromady a podle tvaru se hádalo, jaký ženich bude.

Zkuste si to sami

V žateckém Regionálním muzeu na výstavě Až opadá listí si můžete některé zvyky sami vyzkoušet. Ukážou vám, jak se plete vánočka ze šesti pramenů, a zkontrolují, jestli jste se postup správně naučili. Můžete si rozkrojit jablko a také třeba vyrobit z brambory a husího peří tzv. péřového panáčka. Tradičně se zhotovoval na konci draní a dával se na práh dalšího domu, kde se v kolektivním draní pokračovalo, až se tímhle způsobem obešla celá ves.

Staré ozdoby

Další inspiraci můžete najít ve vystavených betlémech, nejen těch vyřezávaných, dřevěných nebo papírových, ale můžete se podívat, jak se dělal betlém z kukuřičného šustí nebo slámy. Výstava bude otevřena do 7. ledna 2018 a navštívit ji můžete také na Štědrý den v době od 13 do 17 hodin.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.