Vodohospodáři s s ochránci přírody mapují v Česku vybrané potoky a řeky. V Ústeckém kraji jde o 2400 kilometrů vodních toků

19. duben 2024

V Česku se naplno rozběhla pasportizace vybraných potoků a řek. Vodohospodáři spolu s ochránci přírody teď přímo v terénu mapují na 26 000 kilometrů vodních toků. Do mobilní aplikace se kromě stavu potoků, zapisují konkrétní překážky nebo výpusti, které by mohli být zdrojem znečištění přírody. Podobně jako při průzkumu v Českém středohoří na Litoměřicku.

„Tohle je zrovna krásný příklad výpusti, která mě zajímá, protože z ní teče voda. Když se podíváme, co z toho padá za šedo-bílo-černou pěnu, tak je jasné, že by neměla takhle volně téct do potoka,“ vysvětluje vodohospodář Matěj Krejčí u jedné z výpustí, která ve Velemíně ústí do Milešovského potoka. „Konkrétně zadáváme GPS souřadnice a pak také foto té výpusti,“ dodává.

Do aplikace se detailně zaznamenává i jakákoliv větší překážka, která by mohla bránit migrujícím živočichům, jako jsou například vydry nebo některé druhy ryb. „Tady je takový malý stupeň, taková malá hráz z betonových pražců. Asi největší problém u takových bariér pak bývá u migrační průchodnosti,“ vysvětluje Krejčí.

Podobná revize a dokumentace potoků a říček v Česku doteď chyběla. Agentura ochrany přírody a krajiny jen v Ústeckém kraji vytipovala na 2400 kilometrů vodních toků.

„Konkrétně třeba v Českém středohoří bylo zvoleno 95 procent všech toků, protože prostě nevíme, co tam teče, třeba i kvůli těm výpustím, jak velké je tam případně znečištění,“ vysvětluje Krejčí. „Právě takové nezdokumentované výpustě mohou představovat značné riziko potenciálního havarijního znečištění vodních toků,“ upřesňuje mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.

Výsledná data pak pomohou řešit třeba lepší zadržování vody v krajině nebo ochranu samotných potoků. Během dvou let takhle vědci zmapují zhruba čtvrtinu všech českých toků o celkové délce 26 000 kilometrů.

Spustit audio

Související