Vladimír Novák – malíř, grafik a ilustrátor z Loun
V Lounech se v roce 1947 narodil malíř, grafik a ilustrátor Vladimír Novák. I když se s rodiči brzy přestěhoval do Prahy, prázdniny trávil u strýce v Blšanech. Pod Pšenským vrchem se začal formovat jeho výtvarný názor a krajina Českého středohoří byla pro něj celoživotní inspirací.
Novák vystudoval Střední odbornou školu výtvarnou v Praze a poté monumentální malbu na Akademii výtvarných umění.
Patřil k umělcům, kteří začínali tvořit v době nastupující normalizace, což jejich nazírání na svět výrazně ovlivnilo. Novákovým ústředním tématem je figura člověka v prostoru prožívající existenciální nepokoj, ale i určitou naději.
Kariérní naděje Vladimíra Nováka ale skončily jeho neochotou přizpůsobit se tehdejším komunistickým požadavkům na správný umělecký projev. Příliš proto nevystavoval a živil se jako ilustrátor literatury pro mládež. Za některé knihy získal významná ocenění.
V roce 1987 se stal zakládajícím členem volného seskupení umělců 12/15: Pozdě, ale přece... Toto sdružení kritizovalo tehdejší podmínky pro české výtvarné umění, neumožňující v dostatečné míře spontánní spolupráci ani konfrontaci umělců.
V roce 1988 uspořádalo společnou legendární výstavu v Kolodějích, která se na neoficiální výtvarné scéně stala přelomovou událostí.
Po listopadu 1989 se Vladimír Novák prezentoval v nejlepších galeriích. Žil střídavě v Praze a u dcery v Miláně. Zemřel letos v červenci ve věku 77 let. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů tzv. nové figurace.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
