Vláda se rozhodla zrušit stovky míst soudců z lidu. Uleví se tak prý státní kase i samotným soudům

„My jsme tam spíš z takové té lidské stránky. Co si budeme říkat, ti právníci mají jiné myšlení, než my laici. My na to koukáme spíš z toho lidského hlediska,“ vysvětluje roli soudců z lidu Bronislava Nedvědová, která už 10 let dojíždí ke krajskému soudu v Ústí nad Labem, kde plní roli přísedící.

Zrušení přísedících se jí týká jen částečně – u krajských soudů se soudci z lidu přestanou podílet na projednávání majetkových a hospodářských trestných činů, zůstávají v senátech, které řeší závažné zločiny.

Jiná situace je na okresních soudech, kde přísedící skončili. „Samozřejmě jsem tam chodil rád, protože jsem skončil u policie. Byl jsem rád, že jsem mohl být poblíž trestnímu řízení alespoň tady tou cestou,“ přiznává Petr Štěpánek, který k okresnímu soudu v Děčíně docházel něco přes tři roky. „Upřímně si myslím, že spoustě lidí to chybět bude,“ dodává.

Laičtí přísedící jsou pro soudy přínosem, je ale těžké je najít

Podle předsedy děčínského okresního soudu Jana Tichého jsou kvalitní přísedící pro justici celkově přínosem. „Tím, že tam ti laici v těch soudních senátech působí, tak ta justice nepůsobí na veřejnost tak uzavřeně,“ shrnuje.

Bylo ale těžké laické soudce najít a ohodnotit. A to je také důvod, proč došlo k jejich redukci.

„Ušetřené finanční a kapacitní prostředky budou použity na vzdělávání a zlepšení organizace činnosti přísedících v těch soudních řízeních, ve kterých zůstávají i na zvýšení pušálních náhrady za výkon funkce přísedících, které nebyly valorizovány od roku 1996,“ dodává mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.