Velmi živé měsíce
Z pravidelné rubriky Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie (vysíláno v Planetáriu 16/2005, 16. - 20. dubna)
Astronomové měli dlouho za to, že měsíce planet, podobně jako náš souputník Měsíc, jsou geologicky mrtvými tělesy a že jejich vnitřní aktivita je už jen více či méně vzdálenou minulostí. Vulkanické jevy na vnějších tělesech sluneční soustavy však předpokládal už před více než padesáti lety ruský vědec Sergej Vsechsvjatskij. Převratné objevy přinesl až výzkum pomocí kosmických sond, který umožnil nahlédnout blíž do tohoto podivuhodného světa. Prim v tomto směru hrají americké sondy Voyager. Na snímcích Jupiterova měsíce Io, na samém okraji jeho kotouče hraničího s tmavým pozadím kosmického prostoru, zachytily erupce vyvrhující vysoko nad povrch měsíce roztavený materiál a plyny. Senzační záběry obletěly celý svět. Měsíc Io, který je téměř stejně velký jako náš Měsíc, je pokryt desítkami sopečných kuželů. Do dnešních dnů na něm bylo přímo sledováno množství erupcí, které dokládají, že povrch Jupiterovy družice je jednou velkou vulkanickou oblastí.
Od 80. let minulého století vědci spekulovali také o aktivitě dalších těles, mj. o jednom ze Saturnových měsíců. Sondy Voyager objevily, že povrch měsíce Enceladus odráží 90 procent slunečního světla. Tak vysoký odraz by mohl být způsoben ledovým vulkanismem, tzn. částečkami ledu vyvrhovanými z vulkánů a gejzírů, které se pak usazují na povrchu tohoto ledem pokrytého měsíce. Proslulá sonda Cassini teď objevila magnetické pole, atmosféru a pravděpodobně i skutečnou geologickou aktivitu Encelada. Nové výsledky mohou být prvním důkazem, že buď z povrchu nebo z nitra Enceladu unikají plyny. Vulkanickou aktivitou by se tak Enceladus zařadil po bok aktivních měsíců, kterými jsou zmíněný Io a Neptunův Triton. "Saturnův Enceladus by mohl být vlídnější analogií Jupiterova měsíce Io", nechal se slyšet člen výzkumného týmu, německý geofyzik Fritz Neubauer.
Miroslav Zimmer
Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Podle mne odveta bude,‘ míní analytička Irena Kalhousová. Izrael ji ale musí dobře nakalibrovat
-
V Česku hledáte jakoukoliv práci co nejdřív, v Dánsku tu nejlepší a pomůžou vám s tím, srovnává sociolog
-
‚Musíme se připravit.‘ Rusko může mít za pět let prostředky k útoku na NATO, řekl německý generál
-
Po odsouzení války mu začali vyhrožovat. ‚Vlastně jsem měl štěstí a udělal z toho skeč,‘ říká ruský komik