Velmi živé měsíce

14. duben 2005

Z pravidelné rubriky Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie (vysíláno v Planetáriu 16/2005, 16. - 20. dubna)

Astronomové měli dlouho za to, že měsíce planet, podobně jako náš souputník Měsíc, jsou geologicky mrtvými tělesy a že jejich vnitřní aktivita je už jen více či méně vzdálenou minulostí. Vulkanické jevy na vnějších tělesech sluneční soustavy však předpokládal už před více než padesáti lety ruský vědec Sergej Vsechsvjatskij. Převratné objevy přinesl až výzkum pomocí kosmických sond, který umožnil nahlédnout blíž do tohoto podivuhodného světa. Prim v tomto směru hrají americké sondy Voyager. Na snímcích Jupiterova měsíce Io, na samém okraji jeho kotouče hraničího s tmavým pozadím kosmického prostoru, zachytily erupce vyvrhující vysoko nad povrch měsíce roztavený materiál a plyny. Senzační záběry obletěly celý svět. Měsíc Io, který je téměř stejně velký jako náš Měsíc, je pokryt desítkami sopečných kuželů. Do dnešních dnů na něm bylo přímo sledováno množství erupcí, které dokládají, že povrch Jupiterovy družice je jednou velkou vulkanickou oblastí.
Od 80. let minulého století vědci spekulovali také o aktivitě dalších těles, mj. o jednom ze Saturnových měsíců. Sondy Voyager objevily, že povrch měsíce Enceladus odráží 90 procent slunečního světla. Tak vysoký odraz by mohl být způsoben ledovým vulkanismem, tzn. částečkami ledu vyvrhovanými z vulkánů a gejzírů, které se pak usazují na povrchu tohoto ledem pokrytého měsíce. Proslulá sonda Cassini teď objevila magnetické pole, atmosféru a pravděpodobně i skutečnou geologickou aktivitu Encelada. Nové výsledky mohou být prvním důkazem, že buď z povrchu nebo z nitra Enceladu unikají plyny. Vulkanickou aktivitou by se tak Enceladus zařadil po bok aktivních měsíců, kterými jsou zmíněný Io a Neptunův Triton. "Saturnův Enceladus by mohl být vlídnější analogií Jupiterova měsíce Io", nechal se slyšet člen výzkumného týmu, německý geofyzik Fritz Neubauer.
Miroslav Zimmer

Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.

Na titulní stránku.

Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

    Václav Žmolík, moderátor

    tajuplny_ostrov.jpg

    Tajuplný ostrov

    Koupit

    Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.