Velikonoční tradice? Půst, pomlázka i úklid
Velikonoce jsou přezdívané svátky jara. Pro věřící jsou největším křesťanským svátkem, který předčí i vánoce. Většina z nás se před svátky vrhne na jarní úklid a na velikonoční výzdobu. Co velikonocům předchází a jak se slaví?
„Přípravou křesťana na Velikonoce byl půst – šlo o 40 dnů, kdy se nejedlo maso a člověk se postil… Také si člověk uklidil dům, aby zmrtvýchvstání Krista přivítal důstojně a v krásném, upraveném a ozdobeném domě,“ vysvětluje farář Grzegorz Czerny.
Postní doba končí Svatým týdnem, který začíná Květnou nedělí. V tomto týdnu jsou důležité především tři dny, a to Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota.
Od nepaměti se na Velikonoce připravovaly vajíčka, protože ty jsou symbolem života. „Například v Polsku na Bílou sobotu děti s košíčky, ve kterých jsou vajíčka a jiné potraviny, které se budou jíst při velikonoční snídani, jdou do kostela, aby byly požehnány,“ popisuje farář, který sám původem pochází z Polska.
Dalším zvykem je pomlázka nebo pečení beránků. Jídlem se o svatém týdnu lidé snaží naznačit, že slaví – proto na stole nesmí chybět už zmiňovaná vajíčka a beránek, ale také třeba pečená kachna nebo velikonoční nádivka.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
