Vědkyně Lilli Hornigová má v Ústí nad Labem pamětní desku, podílela se i na vývoji atomové bomby

V roce 1921 se narodila v jednom z domů na Masarykově ulici. Tuto rušnou dopravní tepnu dnes lemuje záplava reklamních cedulí a vývěsních štítů různých obchodů. První listopadový den tam přibyla další tabulka. Je to velká fotografie malé holčičky v kočárku s medvědem a k ní patří nápis, že jde o vědkyni Lilli Hornigovou.

„Představuje pro mne řadu jevů, se kterými se setkáváme dnes. To je migrace, náboženská nesnášenlivost, války…,“ řekla Michaela Valášková, která umístění pamětní desky prosadila. „Uspěla na akademické půdě a bojovala proti nacismu. A zároveň se snažila pomáhat ženám právě na akademické půdě, aby měly stejná práva jako muži,“ dodala. 

Svůj nápad uskutečnila ve spolupráci s ústeckým muzeem. Rodina Lilli ze z Ústí přestěhovala v roce 1929 za prací do Berlína a odtud, protože to byli Židé, utekla do Ameriky.

Martin Krsek, historik ústeckého muzea k tomu dodal: „Vystudovala Harvard, kde se seznámila s budoucím manželem, což byla její cesta do projektu Manhatten, kam nejdříve přijela jako manželka vědce, ale díky svému naturelu bojovné ženy si velmi rychle vybojovala místo vědkyně.“ Jak Martin Krsek dodal, podílela se tak na vývoji atomové bomby.

„Byli jsme mile překvapeni, že ten dům může vyniknout i nějak jinak, než jen obyčejnou fasádou,“ reagovala na novou pamětní desku jedna z obyvatelek domu. Připustila, že v domě o Lilli nikdo nevěděl, dokud se jim neozvala Michaela Valášková.