V Ústeckém kraji se loni objevilo celkem 16 ohnisek nákazy moru včelího plodu

21. únor 2018

Krajská veterinární správa v Ústeckém kraji odhalila v roce 2017 celkem 16 ohnisek nákazy moru včelího plodu. To je několikanásobně víc, než v roce 2015. Předloni se v kraji neobjevilo žádné. Včelaři tvrdí, že jedním z důvodů je nárůst počtu nezkušených včelařů. Požadují proto vznik včelařského zákona, který by podle nich měl počet včelařů a včelstev regulovat.

„Ten ohromný nárůst včelařů, kdy si každý myslí, že je to vlastně strašně jednoduché zbohatnout z prodeje medu, a ta špatná legislativa, která okolo toho je, dělají ty největší problémy, které tu jsou. Dřív jsme tady vůbec nevěděli, co je to mor včelího plodu, a dnes je to tady z větší části zamořené, a to včelaření je na pokraji svých možností,“ myslí si Petr Táborský, tajemník Spolku Krušnohorských včelařů.

Včelám se věnuje několik desítek let. Je přesvědčený o tom, že za nemocemi včel a jejich celkovou špatnou kondicí, mohou noví nezkušení včelaři.

V Ústeckém kraji je registrováno zhruba 340 včelařů. Ústecký kraj nemůže jejich počet regulovat. Každoročně jim poskytuje dotace, a přitom provádí kontroly žadatelů. „Dochází k fyzické kontrole včelaře tak, aby plnil podmínky toho programu,“ doplňuje vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu Monika Zeman.

Loni Ústecký kraj poskytl včelařům dotace ve výši více šest milionů korun. Loni se v Ústeckém kraji objevilo 16 ohnisek nákazy včelího moru, po šesti případech na Litoměřicku a Mostecku a dva případy na Děčínsku.

Podle hygieniků může za šíření nákazy často neopatrnost včelařů

„Co se týká moru včelího plodu, tak toho byl Ústecký kraj donedávna téměř prost. Změnilo se to v roce 2014, kdy tu bylo jedno ohnisko, v roce 2015 dvě ohniska, v roce 2016 žádné, a ten rapidní nástup nastal v roce 2017, kdy se během roku vyvrbilo 16 nových ohnisek moru včelího plodu,“ říká za Krajskou veterinární správu Lenka Hanušová.

Na dalších osmi místech Krajská veterinární správa sleduje, jestli se tam výskyt moru včelího plodu potvrdí. Podle Lenky Hanušové může za přenos moru včelího plodu často neopatrnost nebo neznalost samotných včelařů.

„K přenosu dochází zejména, pokud dojde k přesunu buďto použitých včelařských pomůcek, nebo dokonce starých úlů, které se určitým včelařům třeba nehodí, několik let to mají na půdě, a pak nastane možnost to výhodně zpeněžit, a ten nový včelař si může takovým způsobem tu nákazu přinést do vlastního chovu,“ popisuje Hanušová.

Zákon, který by se v Česku včelařstvím přímo zabýval, neexistuje. Zkušený včelař Petr Táborský proti vidí řešení v jeho vzniku: „Začít by se mělo asi včelařským zákonem, který tu chybí. Aby se živelně nerozšiřovalo včelaření tak, jak se rozšiřuje.“

Podle ministerstva zemědělství jsou připraveny změny v legislativě, která podmínky včelařství upravuje. Kdy vejdou v platnost, zatím není jasné.

autor: jbe
Spustit audio