V Saběnicích chtějí znovu postavit kapli, kterou před 50 lety zbourali kvůli těžbě uhlí

„Nová kaple bude v těchto místech pod silnicí, protože dnes máme rybník tady, i když teda v žalostném stavu – je potřeba jeho revitalizace. Ale ten prostor se k tomu nabízí daleko víc,“ ukazuje místo, kde bude kaple v Saběnicích stát, podnikatel a obyvatel Saběnic Petr Vinař.

Podnikatel se rozhodl vrátit do Saběnic život

Vesničku, která z části zanikla kvůli těžbě uhlí, se rozhodl po roce 2000 obnovit. Nakoupil pozemky, na kterých jeho stavební firma začala stavět desítky rodinných domů.

Vizuál kaple v Saběnicích, kterou chtějí postavit místo té, která byla před 50 lety zbořená kvůli těžbě uhlí|foto:Petr Vinař

Tehdy vznikl i nápad, vrátit do Saběnic kapli. „Ten nápad vznikl už někdy v minulosti, kdy jsem se pustil do záchrany této vesnice. Kdysi tu byly domy, pak už tady zůstaly jen ruiny, tak jsme si říkali, že se to nějakým způsobem postaví nově. Pak jsem zjistil, že tu byla i ta kaple, která musela být v 70. letech zbourána, tak jsem si říkal, že to bude taková třešnička na dortu. Teď je potřeba splnit si ten dávný slib a tu kapli tady pro ty naše občany udělat,“ popisuje Petr Vinař.

Postavené domy prodával anebo je dodnes pronajímá. Jedinou podmínkou bylo, aby zájemce, který chce dům v Sabenicích, měl děti. Petr Vinař totiž chtěl, aby vznikala komunita a Saběnice znovu ožily – a to se mu podařilo.

Na stavbu kaple mohou lidé přispět ve veřejné sbírce

Petr Vinař považuje stavbu kapličky za symbolické ukončení obnovy obce, která téměř zanikla kvůli těžbě uhlí. Až ji postaví, bude prý už jen odpočívat. „Když jsem začal, bylo mi 26 let. Teď mi bude 53 let – už pociťuji, že bych měl malinko ubrat a trochu víc odpočívat,“ dodává.

Na stavbu kapličky mohou přispět dárci formou veřejné sbírky. Co bude chybět, doplatí podnikatel Petr Vinař ze svého.

Lidé v Ústeckém kraji začínají mít ke krajině i památkám konečně vztah

V posledních pěti až deseti letech se stále častěji zájmové spolky i jednotlivci snaží obnovovat zaniklá místa.

„Poslední dobou je to stále častější. Lidé se mění, mají k té krajině i těm památkám větší vztah,“ říká historik a badatel Oblastního muzea a galerie v Mostě Jan Setvák.

Podle něj dochází k obnově malých sakrálních památek, jakými jsou kaple nebo Boží muka, nejčastěji na Děčínsku. Děje se tak ale i na Mostecku nebo na Chomutovsku. Příkladem jsou například krušnohorské Fláje, které zanikly kvůli stavbě vodní nádrže.