V národním parku České Švýcarsko pracuje bagr na zrušení uměle vytvořených struh v některých roklích

18. únor 2025 15:23

Největší audioportál na českém internetu

V národním parku České Švýcarsko pracuje bagr na zrušení uměle vytvořených struh v některých roklích | Foto: Daniela Pilařová, Český rozhlas

V národním parku České Švýcarsko pracuje bagr na zrušení uměle vytvořených struh v některých roklích

Stále větší sucho a odvodňování krajiny jsou velkým problémem i v národním parku České Švýcarsko. Správa parku proto společně s vědci z Ostravské univerzity pracuje na zadržení vody v hlubokých roklích, které byly v minulosti kvůli těžbě dřeva uměle odvodňované. Návrat vody do chráněného území pomůže podle odborníků s udržením unikátního prostředí a přivítají ho i obojživelníci.

Nacházíme se společně se Stanem Rumanem z Ostravské univerzity v jedné ze zapadlých roklí v národním parku České Švýcarsko. V hluboké strouze jsou umístěné všelijaké přístroje. „Vidíme tu napřímený vodní tok. Cílem je koryto o něco zdvihnout a umožnit vodě, aby se vylila do nivy. To bude skvělé – voda se tím zadrží,“ vysvětluje Ruman.

Přístroje měří průtok vody, srážky a její kvalitu. „Máme ty přístroje ve dvou roklích. Tohle je rokle tzv. zásahová – tedy ta, ve které se bude bagrovat. Ta druhá rokle nám poslouží jako referenční – zjistíme tak, jestli ta opatření, která se tu budou dělat, mají dopad a jak je ten případný dopad velký,“ dodává Stan Ruman.

Mrzne, až praští a roklí se začíná rozhléhat zvuk, který v hloubi chráněné oblasti jen tak neuslyšíte. „Bagr v národním parku jen tak neuvidíte. Upravuje vodní režim některých roklí,“ vysvětluje mluvčí parku Tomáš Salov.

Cílem je navrátit do roklí přirozený rozliv vody

Správa parku se společně s vědci rozhodla navrátit do roklí přirozený rozliv vody, jak tomu bylo v minulosti. „Ty odvodňovací strouhy se ruší – buďto zahrnutím nebo vytvořením přehrážek. Ta voda se pak bude v těch roklích zdržovat a odtékat pomaleji,“ věří Salov.

Vědci z Ostravské univerzity měřili průtok a vlhkost v roklích celý rok, data ale budou po úpravě struh ještě nějaký čas shromažďovat. „Opět to budeme měřit rok po tom opatření,“ dodává půdoznalec z ostravské univerzity Matěj Horáček.

Správa národního parku spolupracuje s vědci dlouhodobě. Zkoumali tu vzorky půdy, mapovali skalní hrádky dronem nebo odebírali DNA z modřínů.

Související