V Krkonoších uslyšíte zpívat kosa horského, slavíka modráčka i další vzácné druhy ptáků

16. květen 2014
Česko – země neznámá

Jarní příroda ožívá nejen barvami, ale také hlasy mnohých živočichů, zejména ptáků. Zaposloucháte-li se do ptačího zpěvu během toulek krkonošskou přírodou, můžete slyšet běžné druhy pěvců, jako kosa černého, budníčka či pěnici černohlavou. Nad hlavou vám může zakroužit i čáp černý. Najdete tu ovšem i druhy opravdu vzácné.

Rašeliniště a tundrové biotopy na hřebenech Krkonoš jsou často obrazně nazývány „ostrovy arktické přírody uprostřed Evropy“. Slavík modráček tundrový je toho dokladem. V Krkonoších hnízdí izolovaná populace 25 až 30 párů, za dalšími byste se museli vypravit až do skandinávských rašelinišť.

Tento druh patří k nejvzácnějším a nejkrásnějším ptačím druhům krkonošských hor. S trochou štěstí a dalekohledem ho můžete pozorovat v okolí úpského rašeliniště. Výrazné modré zbarvení na hrudi ho spolehlivě identifikuje.

Překvapit vás ovšem může i další druh – černý kos s bílým půlměsícem na prsou. Tak vypadá kos horský. Další z typických představitelů horských ptáků je v Krkonoších poměrně hojně zastoupen. Na horských loukách či okrajích lesů žije zhruba 300 hnízdících párů. Ale jen výše v horách, v polohách pod 800 metrů nad mořem ho neuvidíte. A tak si za kosem horským musíte vyšlápnout třeba na Černou horu nebo do okolí černohorské sjezdovky.

Krkonošský „pěvecký sbor“ zahrnuje i početný rod sýkor: najdete tu šest druhů – koňadru, modřinku a babku nejčastěji v nižších polohách, uhelníčka, parukářku a sýkoru lužní spíše na vyšších místech.

Sýkora koňadra

Parukářka s chocholkou na hlavě je typickým druhem horských smrčin, který citlivě reaguje na poškození lesa. Ve zdravých či málo poškozených smrčinách je k vidění často, z těžce poškozených a odumírajících porostů však téměř mizí. Důvodem je především nedostatek vhodné potravy a špatné možnosti úkrytu před nepříznivým počasím i přirozenými nepřáteli.

Než se vydáte na ptačí koncert do našich nejvyšších hor, radí správci Krkonošského národního parku naposlouchat si hlasy ptáků na některém z internetových portálů (včetně Českého rozhlasu), abyste je pak lépe rozeznali. Naopak nedoporučují záznamem ptáky přímo v přírodě lákat. To je totiž v krkonošském parku přísně zakázáno.

Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.