V Děčíně už podvacáté zkoušeli utopit kapra
Možná patříte k lidem, kteří o Vánocích raději pouštějí kapra, než by ho zabíjeli v koupelně paličkou. V Děčíně na to jdou už dvacet let vědecky. O Štedrém dnu se schází parta recesistů a zkouší ověřit známou teorii, že kapr v jiném rybníku, než v tom kde vyrostl, uhyne. Pokus sledují každý rok desítky lidí a připíjejí si svařákem a s sebou si berou i zpěvník koled.
Tentokrát se sešli na břehu Zámeckého rybníka. V minulosti se pokoušeli kapra utopit i v Labi. Jiří Urban, hlavní organizátor akce, držel v rukou trochu zvláštního kapra. „No, nevím, odkud je. Ale když jsem si ho prohlédl, tak jsem se také trochu zděsil. Ale řekl jsem si, že je to asi nějaký albín,“ řekl.
Prezidentem Společnosti pro přepravu ročních období vodní cestou je Jaroslav Drahoš. „ Je to v podstatě už dvacátý ročníky, kdy se pokoušíme utopit kapra. No, chtěli jsme přesvědčit lidi, že je lepší kapra utopit, než ho mlátit do hlavy. A také jsme chtěli vytáhnout tatínky s dětmi z domova, aby maminky měly čas na přípravu Štědrého večera. No, když se ale podíváte kolem, tak jsou tady hlavně maminky…“
Recesisté dali za potlesku přihlížejících kapra do koše a pomalu ho pustili do vody. Pomáhali u toho dva potápěči - i když u břehu jí moc nebylo. Protože podle Jaroslava Drahoše i největší otužilci prý vydrží ve studené voděi nejdéle sedm minut, proběhlo pouštění, tedy vlastně topení, kapra velmi rychle. Přihlížející si pak dali svařené víno a zazpívaly koledy a poklábosili o utopeném kaprovi.
Ani letos ale žádné měřitelné výsledky dvaceti let topení kapra v Děčíně na Štědrý den nečekejte. Otužilcům totiž jako pokaždé i letos kapr uplaval.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Tchaj-wan se inspiruje Izraelem a postaví si vlastní Iron Dome. Kvůli obavě z čínské hrozby
-
Nemůžete vykonávat praxi, uslyšel exponovaný advokát, který je obžalovaný z přijetí úplatku
-
‚Nevíme, co s námi bude.‘ 114 domácnostem v domech bývalých horníků OKD hrozí nucené vystěhování
-
Do vlády jde z ANO jen zlomek stínového kabinetu a půlka nejužšího vedení. Na ostatní zbyly ‚ceny útěchy‘