Umotat si vlastní sushi zvládnou i děti!

27. květen 2015

Tak jako Češi nedají dopustit na svou svíčkovou, v Japonsku je jedním z tradičních jídel sushi - v překladu to znamená kyselá rýže. Smotaná rýžová rulička s rybím masem, mořskými řasami a s dalšími různými ingrediencemi si získává přízeň gurmánů po celém světě. Jedním z nich je i Petr Melíšek z Mníšku na Liberecku.

Pokud bychom se chtěli seznámit s historií této japonské speciality, došli bychom až do roku 718 n.l. Zajímavostí je, že původně šlo o nasolené části syrových ryb, které se obalovaly do rýže, aby v ní dozrály, rýže se však nekonzumovala. Teprve v průběhu času se recepty různě upravovaly a přizpůsobovaly.

Pro svou vysokou výživovou hodnotu si suši získává čím dále větší oblibu na celém světě, a výjimkou nejsme ani my. A není se čemu divit - už jenom složení známého suši temaki je lákavé a jeho příprava není složitá.

„Člověk si připraví ingredience, jako je rýžový ocet, zálivku do toho, cukr, sůl, uvaří a nechá schladit rýži a pak už je ta největší práce jen balit a rolovat válečky – a to zvládnou i děti,“ konstatuje Petr Melíšek.

Stačí ohebná bambusová podložka, na kterou se nanáší plátky mořské řasy, hotová (pozor-uvařená, ale studená) rýže nišiki, která má mazlavější konzistenci. Přidáme velmi tenkou vrstvičku pasty wasabi, asijského, poměrně ostrého zeleného křenu. A poté se už fantazií meze nekladou - na takto vzniklý polotovar můžeme dát okurku, avokádo, mrkev, na kousky nakrájený syrový, či uzený losos, míchaná vajíčka, nebo kaviár.

Výslednou vrstvičku srolujeme, vychladíme a nakrájíme na kolečka. Dobrou zdravou chuť!

Suši
autor: Iveta Kalátová
Spustit audio