Tři ženy z Duchcova uspořádaly sbírku pro klientky azylového domu v Oseku

5. prosinec 2014

Čtyři auta plná krabic a tašek s dary od lidí zastavila 4. prosince u azylového domu pro matky s dětmi v Oseku na Teplicku. Materiální sbírku už podruhé zorganizovaly tři obyvatelky Duchcova. Ženy v tíživé životní situaci podle nich potřebují veškerou pomoc.

„Vaše osudy jsou natolik těžké, že je potřeba určitě pomoci, protože jsou tu děti, a ty si to zaslouží. Takže jsme přivezly sladkosti. Taky bychom byly rády, abyste si mohly napéct, takže jsme přivezly spoustu mouk, cukru, kakaa…“ říká na úvod Pavlína Hapštáková.

„Já se jmenuji Veronika Prchalová, vedle mě sedí Helena Černá. Prostě jsme vám chtěly udělat radost. Byla bych moc ráda, kdybyste si s těmi dětmi udělaly pěknou vánoční atmosféru a při tom pečení cukroví a mikulášské besídce jste si zažili to, co patří k tomu času adventu,“ dodává druhá z dárkyň.

Kromě jídla přivezly dárkyně i dary a potřeby do domácnosti

Kromě jídla byly mezi dary i hračky, oblečení, pleny nebo kosmetika. Jako překvapení navíc dostaly matky i děti k večeři pizzu. Na pečení cukroví s dětmi se už teď těší jedna z klientek azylového domu.

„To jsem ještě nezažila, nemám slov. Je to nádherné, netušila jsem, že něco takového existuje… Naděláme těsto, děti z toho mají radost, vykrajují, plácají si panáčky. Slepování je na nás, děti už ochutnávají. Užíváme si to, je to tradice,“ těší se jedna z klientek azylového domu.

Pomoc je vždy vítaná, říká vedoucí azylového domu

Podle vedoucí azylového domu Michaely Kutlwašerové i materiální pomoc potřebují hlavně nové klientky. Ty mnohdy přijdou bez peněz a nalehko.

„Prvotně přijímáme matky, které jsou po domácím násilí. Problém, se kterým se setkáváme nejčastěji, jsou matky, které mají problémy s dluhy. Dalším problémem je ztráta bydlení a zaměstnání.“

Zvláštní skupinou jsou ženy s dětmi, které přijdou s tím, že je doma manžel nebo přítel bil, případně vztáhl ruku i na děti.

„Existuje spousta příčin, proč ženy končí v azylovém domě. Zvolila bych příběh, který mám živě v paměti. Jednalo se o matku týranou 12 let, několikrát se tu hlásila k ubytování. Vždycky si to ale rozmyslela. Výsledkem bylo to, že bohužel do potyčky, která vznikla mezi ní a agresorem, vstoupil její starší syn a došlo k ublížení a zabití otce,“ vzpomíná Michaela Kutlwašerová.

Střechu nad hlavou najde v oseckém azylovém domě až třicet žen a dětí. Podle Kutlwašerové je pořád plno.

autor: hau
Spustit audio