Tři úředníci ústeckého magistrátu jsou souzení za to, že se nezabývali dopravními přestupky

25. leden 2016

Tři úředníci magistrátu v Ústí nad Labem v roce 2013 neřešili více než 1.300 přestupků za nezaplacené parkovné. Státní zástupce proto pro ně chce podmíněné tresty. Úředníci vinu odmítají.

Jako argument státní zástupce pro vinu obžalovaných ve své závěrečné řeči předložil to, že úmyslně neřešili přestupky za nezaplacené parkovné - nechávali je v bedně od banánů a ani je nezaevidovali do systému.

Obhajobu obžalovaných, založenou mimo jiné na tom, že v té době zprvu nebylo jasné, podle jakého zákona tento typ přestupků řešit. Podle stanoviska krajského úřadu prý měli dle přestupkového zákona tyto věci postoupit na obvodní radnice. Podle Řeháčka jejich tvrzení odporuje to, jak úředníci naložili s některými stejnými přestupky.

Vedoucí oddělení dopravních přestupků Marcele Rosenkrancové klade obžaloba za vinu, že vedoucímu odboru dopravy Daliboru Dařílkovi ze známosti odložila přestupek stání v zákazu - i když později se tento případ otevřel a Dařílek pokutu zaplatil.

Státní zástupce obžalovaným navrhl podmíněné tresty - vedoucí odboru kontroly Janě Sokolové 20 měsíců s dvouletou podmínkou, 50.000 korun pokuty a 2 roky zákazu působení ve vedoucích funkcích. Marcele Rosenkrancové 3 roky s pětiletou podmínkou, 40.000 korun pokuty a zákaz působení 5 let ve vedoucích funkcích a Josefu Mansfeldovi 3 roky s tříletou podmínkou, 30.000 pokutu a zákaz 3 roky ve vedoucích úřednických funkcích.

Podle obžalovaných vedení úřadu o jejich postupu vědělo

Obžalovaní se mimo jiné hájili tím, že nebyly vyjasněné kompetence. Například Josef Mansfeld řekl, že už v roce 2013 chtěl spisy předat obvodům, ale tajemník Jiří Javorčák to zakázal, stejně jako po kontrole krajského úřadu v roce 2014.

V obhajobě také zaznělo, že na úřadě bylo málo pracovníků, proto dávali přednost řešení závažnějších dopravních přestupků - v případech nezaplaceného parkovného se podle jejich zkušeností majitelé aut většinou vymlouvali na "osobu blízkou", a to znamenalo nízkou vymahatelnost.

Mansfeld i Rosenkrancová shodně vypověděli, že šéfka odboru Sokolová i tajemník o svízelné situace věděli a že věděli i o neevidovaných přestupcích, ale nechtěli se tím zabývat, protože radní nechtěli navýšit počet zaměstnanců.

Rozsudek si obžalovaní vyslechnou 1. února.

autor: hau
Spustit audio